Ahoj naposled...
Tak na tom treku se nam libilo, mysleli jsme si, ze jdeme do normalniho lesika, ale byl to pekny vyslap zakonceny feratovym zimnim lezenim. Na vychazce jsme potkali spoustu lidi, protoze byl zrovna svatek v Korei, tak si nas kazdy obdivoval a zdravil... Dalsi dny jsme zili kulturnim zivotem a navstivili jsme vsechny chramy a palace. Nebudeme je ani vyjmenovavat, protoze jich bylo mnoho a maji dlouha jmena. Vyzkouseli jsme na jidlo kde co. Zachutnala nam mustni kuchyne. Ivane natolik, ze si dala v letadle zpet do Prahy korejske jidlo. Pravda je, ze korejske jidlo je dobre, kdyz se vyjme par veci. Tak predne ke kazdemu jidlu podavaji spoustu veci v mistickach a obsah je nekdy vice nez zvlastni. Ale hlavni jidlo se sklada z ryze a ruznych dobrych pochutin. Nam take velmi chutnal GIMBAP. Takove japonske susi. Co nam take chutnalo, byl PES. Haf, haf. Kdo chce znat podrobnosti, ten se nas pote zepta.... hahahahaha. Ale je dobry, to neni spatny maso.
Take jsme navstivili Olympijsky park, stadion pro MS ve fotbale 2002. Posledni noc se divame na TV a davaji zrovinka zivy prenos. Na prenosu je brana z 13 stoleti, myslim ze se ji rika Velka jizni brana Seoulu (Namdaemun) a je cela v plamenech. Je to takova ikona tohoto mesta a do rana jim lehla popelem. Takze Seoul se nam hodne libil, lide jsou usmevavy, pekne se oblekaji, ziji predevsim v noci a tak celkove tam vladne dobra atmosfera. Vrele doporucujeme. Rano jsme se rozloucili s par lidma, sedli na bus na letiste a odjeli. V 14.30 odletli a po 11 hodinovem letu jsme pristali temer po roce v teto "krasne ceske planine". Lehky sok po jizde po Praze, vsichni jsou smutni, nesmeji se a tak. Takze vitejme doma a vzhuru do ......(a jak rikaji v Cimrmanovi, bezte si treba do prdele). Hoj
Annyeong hasimnikka, tak jak chytri poznali, jsme jiz v Korei. Po 4 destivych dnech na Fiji jsme odletli predcasne 4.2. z Nadi, kde bylo 35 stupnu a vlhkost asi tak 326 % do mraziveho Seoulu, kde je pres den -5 stupnu. To nam trochu vyrazilo dech. A ne jen nam. Pacificti lide, kteri nevime co, ale take jeli do Seoulu, tak vystoupili z letadla, mysleli jsme si, ze sednou do jineho letadla a odleti pryc do tepla. Ale oni sli ven z haly v sandalich a s nejakym rucnikem pres sebe...no ale vzali jsme si autobus do mesta, to trvalo asi tak 70 minut nez jsme vystoupili. To kde vystoupit jsme diskutovali z celym busem, vcetne ridice a nikdo nam nebyl schopen rict kde vystoupit. Ale tak nejak jsme to zvladli a ubytovali jsme se v mini pokojiku v hostelu Beewon. Spime na vyhrivane podlaze bez postele (to jsme si objednali). Dnes jsme vyrazili do mesta, vzali jsme to lehce po pamatkach az na Seoul vez, podobna jak v Aucklandu, pekny rozhled je z ni. Zpet byl hlad, tak jsme to zakoncili prvni den radeji v americkem retezci Burger King. Po vcerejsi rychle veceri, kdy jsme si koupili v mistnim obchudku nudlovku, ktera vypadala naprosto neskodne, neni cas na hrdinstvi. Na te nudlovce nebylo vubec nic v latince, tak jsme to vybrali dle obrazku a jeste dnes nas z toho boli zadek, pali to dvakrat. Zitra jdem na 10 km trek do lesa. Tak zatim annyeong hi gyeseyo.
- MYF ještě na NZTak tedy rano jsme vstali jako normalne a jeste v nasem hostelu se nam do ruky dostal papir o tom ze prave v teto dobe jsou spatne podminky pro pozorovani velryb, ale ti delfini ze by teda jako pozorovat sli. No tak jsme dosli ve smluvenou dobu k pristavu a tam nam rekli, ze udelali strasnou chybu, ze nam ten listek vubec nemeli prodavat... Maji totiz na tuto hodinu na te lodi soukromou akci, taknam vratili penize a jako omluvu nam nabidli zdarma plachteni v pristavu. To jsme vzali a za hodinu jsme vyjeli na zavodni plachetnici, ktera vyhrala America's Cup v roce 2000. Kdyz jsme vyjizdeli z pristavu, tak vsichni lide na brehu tleskali, je to totiz jejich chlouba. Lod ma 24 metru na delku, stezen ma 36 metru vysokou, vazi asi 25 tun a 18 tun je pod vodou v kylu. Maximalni rychlost je 90 km/h. Byl pekny vitr, jeli jsme okolo 70 km/h, predjizdeli jsme motorove cluny, lod jsme museli obsluhovat, protoze posadku tvorili jen 4 lide a k obsluze je treba asi 14. Sedeli jsme na jedne strane a vyvazovali, pak zase na druhe. A nakonec jsme si tuto 50 mil $ lodicku i zaridili. Zazitek to byl krasny, a jeste byl umocnen tim, ze to bylo zdarma. V utery jsme se vydali na nakupy na slavnou Queen st. A ve stredu 30.1., posledni den v Aucklandu jsme jeli autobusem na plaz. Nebyla tak hezka jako nekde jinde na NZ, ale zase tam nebyly vlny, tak se dalo krasne plavat velmi daleko. Ve ctvrtek jsme se rano vypakovali, dojeli na letiste a plni krasnych prozitych dni na NZ jsme se slzou v oku opustili tuto zemi. Byl to tady krasny cas. Nastesti nas pred tema slzama ochranili zamestnanci letiste, protoze nas stale nekam presouvali a my cekali a cekali a cekali, az sme s vic nez pul hodinovym zpozdenim odlitli.
Noo,let byl peknej, sedeli sme u okynka atak sme mohli pozorovat, jak mraky houstnou se zkracujici se vzdalenosti. No a kdyz uz sme ten raj i mohli videt, moc sme ho nevideli, protoze huste lilo a mraky se temer dotykaly zeme. Vzduch tady ma tak 180% vlhkost a teplota prijemnych 25st. Oproti slunnemu a relativne suchemu Zelandu opravdicka zmena ;o) Prosli sme si teda kontrolama a lehce zmameny nas lapnul pan, ze nam vsechno ukaze a vysvetli a co si vyberem to nam zabukuje. Nejdriv se nam moc nechtelo, ale rikal, ze to bude zadarmo. Tak nas informoval o vsem moznym a furt nam nabizel kdesi cosi, az sme mu proste museli natvrdo rict, ze chcem to nejlevnejsi asi na tomto ostrove, protoze ty maly jsou krasny, ale ne v tomto pocasi -jak uz sme mohli videt z letadla. On to pochopit nechtel, nicmene pochopil a po par telefonatech mame celkem pekne bydleni kousek od letiste a hned na plazi. Jsme malicko zklamany, ale vice mene sme to cekali... Nastesti sme si nakoupili spoustu cteni, tak se tu aspon muzem zdokonalovat v anglickem jazyce :o)
Co nas muze tesit je, ze v tom nejsme sami, protoze je tu plnej hostel lidi, co cekali modre more a bile plaze plne kokosu -kokosy nam pravda rostou pred domem. Tak to je cele, mozna to nase zpravodajstvi bude castejsi nez caste, protoze je to jedna mala zabav, hehehe.
A sme tu zase a v rozsireny sestave! Ferda se nam tu zamiloval do jedny fenice, a tak nebylo zbyti a museli sme ji ukrast. Je sice o hlavu vetsi nez on, ale srdce si nevybira... Tak to jen tak pro informaci, abyste vedeli, ze uz nejsme tri, hehehe.
Jinak sme uz ctvrtym dnem a kouskem v (temer)hlavnim meste -Aucklandu. Proc jsme pres tyden v tomto meste plnem cinskych gangu, smogu a spechu? Duvod hlavni byl, ze sme potrebovali prodat Mysku (pro neznalky, Myska byla nase autickodomecek). A to clovek nikdy nevi, jak to dopadne. Hned po prijezdu sme se ubytovali v tom samym backpakeru jak na zacatku -cili v poklidne ctvrti Parnell kousek od centra. Je tam stale stejny pan domaci, takovej prijemnej Ind, kterej se vsim rad pomuze. Potom nasledoval obeh nejakych hostelu, kam sme rozvesili inzerat, ze prodavame auto a pak uz sme jen cekali. Mezitim byl cas na novou WOFku. Zajeli sme do statni zpravkarny a pan nam tam nasel par chybek, z cehoz prvni tri sme opravili sami (vylejt vodu ze zadniho svetla, spravit trubku a odemknout zadni dvere...) a dalsi uz sme nedokazali (vymenit vyfuk, se4ridit svetla -nefungovaly tam ty srouby, a novy kolo). Vejvuk nam Ind doporocul vymenit v opravne kousek od nas, a byl to fofr -kluciii vopaaaalenyyy se na to vrhli za pul hodky bylo hotovo.
Dnes sme se vydali sehnat starou gumu, prtoze nova je draha... Nabidky novych byly: 130$, 115$ a posledni 90$ i s vymenou, tak sme to vzali (Mysak ma totiz super kola a nikde ojety gumy-v mezich-nevedou). Posledni tedy bylo seridit ty svetla. Navstivili sme nejakyho Mustafu, kterej to zkousel, pak rekl, ze to nejde. Tak sme mu vysvetlili, ze to MUSI jit, ze to chcem jen kvuli WOFce, at s tim dela co chce. TAk do toho prastil. Pritom teda s Martinem ulomili kousek skla na blinkru, ale zase ho tam hned prilepil a bylo to vyreseny. Zajeli sme zpet do WOFkarny, dostali novou nalepku a byli sme vsichni spokojeny :o)
Dalsi (patek), den sme jeli do carmarketu, kde nam ale rekli, ze jsou plni a ze se musime zabookovat - 90$/3dny- a zacit muzem v nedeli. No co delat? Na inzerat nikdo nevolal, holt sme jim to dali. Pak se rozjeli do Kelly Tarlton's. To je kousek Antarctic centra s Kralovskyma tucnakama a podvodni svet se zralokama a Rejnokama a podobnou haveti. Bylo to pekne, ale v Christchurchi to bylo lepsi. Napsala nam nejaka devcatka, ze maji zajem o Mysku. TAk sme se s nima setkali a oni do ni sedly, projely, obhledly a koupili. Dali nam za ni 2500$ (coz je v podstate o 500$vic, nez za kolik sme ji koupili my), podali sme si ruce, utreli slzy a sli domu po svych... Neni to snadne dat papapa domecku :o(
Tim padem uz mame volno na uzivani si mesta. Dnes-sobota- sme sli do Domain muzea. Hnizdi na kopecku s krasnym vyhledem a je to nadherna budova. Obsah az zas tak super nebyl, nicmene to bylo pekne. Potom sme se jeste prosli po meste a domu. Je to vycerpavajici ta mestska turistika...
Nedelni rano bylo jak jinak nez pekne. Stale vyhrozuji destema a mrakama a kdo vi cim jeste a stale je azuuro a teplo. Auckland ma jakesi vyroci (asi pristavu -jmenuje se to Anniversary Harbour), a je tu spousta veci k videni, jako prohlidky valecnych a jinych starych lodi a jachet zdarma, ruzne poulicni divadylka a tak podobne. Pokoookali sme to vsechno, objednali si na zitra vyjizdku na delfiny a velryby(orky a humpbacky) a ted sme tady na netu. Za chvili jdem na Skytower, ktera je videt opravdu ode vsud.
Takze to je cele ktomuto dni a mozna se jeste ozvem. 31.1.definitivne opustime NZ a vydame se vstric novym dobrodruzstvym na Fiji a pak v Koree. Papapapapa
- kde je Ferda? konik ho sežral...??! 
- tady je... nesežral... ale bylo to o fous!Hola, hola, silvestr byl pekny, klidny. Pak jsme se presunuli do Te Puke a i zde skoncili s praci, pracovali jsme tu ted jen 14 dni. Trochu si privydelat na drahy Auckland. Ve dnech volna, kterych moc nebylo, jsme jezdili na plaz a surfovali ve vlnach Bay of Plenty. Pujcili jsme si obrprkno a za 5 minut jsme se na nej i postavili... S timto prknem bylo problem projet od brehu k vlnam. Bylo tak velke, ze kdyz prisla vetsi vlna, tak jsme surfovali pozadu... Vlozime pak nejaka fota pro predstavu obrprkna.
Jinak pocasi nam preje, uz asi 3 tydny neprselo, vse je vyprahle, nam se to libi. Komu se to nelibi a to dost, je Trevor z kiwi sadu, jeden chlapik tam jezdi s velkym privesem plnym vody a zaliva vsechny stromy. Ovoce je polovicni oproti lonsku, tak to asi nebude dobra sezona. Ted maji prijit nejake deste, ale Trevor rika ze je jiz pozde. Holt svet se meni a my s nim. Tak zase napiseme z Aucklandu a snad vlozime i nejaka fota...
Hola, tak opet napiseme par radku...
Tak uz nastesti ustaly reakce od ctenaru iDNES.cz, nedalo se v tom prakticky zit, stale same rozhovory, co vam budu povidat... Ivanu jsem nezaprel a Ferdu uz vubec ne, akorat to nejsou ctenari iDNES.cz ...bude pry jeste velke pocteni v lednu v MF DNES tak to zkusim napraviti.
Jinak vanoce probehli pekne, par malych darecku, dalsi den salatek s rizky (kapry tu nemaji a dalsi den proto, ze jsme nemeli hlad) pak dva dny volna a pak jsme v patek skoncili praci. Ted stravime nejspis silvestra ve Waipukurau a pak 1.1.2008 se presuneme do Te Puke za nasim starym dobrym zamestnavatelem Trevorem do kiwi sadu, ale jen do zhruba 20.1. a pak do Aucklandu. Tam se pokusime prodat auto za nejlepsi cenu. Stravime tyden v Aucklandu a 31.1. odletame smer Fiji do mesta Nadji, kde se budeme valet na plazi v tomto nechutnem raji bohacu do 6.2. Pote preletneme do Koreji, do Seoulu. Tam budeme do 11.2.2008 a moooc se tam tesime. Bude to teda trochu teplotni sok. Fiji ma okolo 30 stupnu a Korea ma asi -2 stupne. Prilet do Prahy mame tedy 11.2. 2008 nekdy ve vecernich hodinach. Tak to je nas plan... tak se mejte pekne vsichni, doufam ze jste prozili pekne vanoce, minimalne takove jako my zde...
Zdravime nasi drahou a zasnezenou zemicku a prejeme Vam tam vsem pekne hezky vanoce a Novy roky. (komu neprislo nase krasny PFko mailem, ma smulu. Pokud po nem ale budete prahnout, staci Ferdovi ci nam poslat email :o) ).
Tak to je cele, jdeme se opalovat...
A jeste by Vam nemela ujit skutecnost, ze se pan Martin Schwab stal medialni hvezdou a muzete si o tom precist v Mlade Fronte Dnes a to jak na netu, tak v sobotnim vydani techto novin. (nutno podotknout, ze zaprel jak ME, tak Ferdu (!) ).
Ahoj, tak jsme tedy zacali pracovat. Jak sezona vypadala pro jablicka spatne, tak to tak spatne neni, neco pomrzlo, ale jablka budou. Delame tedy praci, ktere se rika protrhavani, a jde o to, ze kdyz se vezme do ruky trs jablek(vetsinou rostou v trsech po 5 kusech), tak se musi otrhat ty 4, az zbude jen jedine. Prace je placena od stromu, coz se nam zamlouva. Ted nam za poslednich 20 dnu vubec neprselo, teploty okolo 25-30 stupnu, takze vyhen. Ted se pocasi trochu umoudrilo a dva dny nam prsi, coz se nedela, je tedy volno. Od nedele ale ma byt opet pekne na desli dobu. Na nasi strane sadu jsou tu s nami dalsi 4 NZ studentky, dale 3 dasli Cesi a 2 Argentinci. Na druhe pak smes jihoamericanu, cech, nemka. O vikendech jezdime na 50 km vzdalenou plaz Porangahau, kde hlavne jezdime ve vlnach na bodyboardech a taky se ty odvaznejsi a vytrvalejsi pokousi o prvni kroky na surfovych prknech. Take jsme to zkusili, neni to zadna sranda se na tom udrzet jen tak v sede, coz teprve si na to stoupnout. Jinak jsem si pujcil rybarsky prut od jednoho chlapika co s nama pracuje a obcas chodim na cerno na mistni nevelikou reku neco chytat. Ryby vidim, nahodim, ona chce, a pak odplave. Je tu v podstate jen jeden druh ryby v rekach a to Pstruh duhovy(ci duhovany). Jak chytam na cerno, tak to se mnou sla i Ivana jednou a zrovna jelo auto korytem reky, tak jsme museli skocit do bodlinkovateho housti se skryt... No po tomto zazitku jsem si koupil rybarsky listek na vikend, pred tim jsem teda dostal nabidku od jednoho mistniho pana, ze me vyveze na lepsi reku. Tak se i stalo, bylo to v nedeli, on chytal na muskareni, ja na klasicky prut, usli jsme asi 5 km okolo reky, ja chytl velky ..... a on chytl asi 5 krasnych velkych (okolo 45 cm) pstruhu. Jednoho jsem si dokonce mohl i vytahnout z vody, pak sem ho i zabil(az mu vypadlo oko), vykuchal a pak me dal jeste jednoho a vecer jsme si je udelali na ohni s Ivanou, jen tak osolene... Tak doufam ze se jeste najde cas a pujdu jeste jednou. Tak tedy to je zatim shrnuti toho nejvic zajimaveho za tech par dni. Jo jeste abych nezapomnel, Ivana se naucila hackovat od jedne Argentinky tu na sade a ted uz nosime pri chladnych vecerech jeji produkty na hlave, moc ji to jde a hodne ji to bavi. Tak zatim ahoj.
Cestou do praminku jsme navstivili naseho kiwi zamestnavatele Trevora, ktery mel jako vzdy velky zajem abychom tam pracovali, ale my museli dale, meli jsme namireno do horkych praminku u Rotorui. Ty jsme si jaksepatri uzili...Spali jsme v kempiku zdarma v Taupu u reky. Dalsi den jsme prozili v Taupu a ten dalsi jsme meli namireno na Tongariro. Jednodenni vylet po stale aktivnim uzemi plnych ruzne barevnych jezirek a ruzne barevnych krateru. Rano nebylo zrovna azuro, ale spatne take nebylo tak jsme vyjeli smer Tongariro. V planu jsme meli jit do pulky a na zpatecni ceste vylezt jeste na sopku Ngaruhoe. Tento trek je zajimavy tim, ze je velmi popularni a jde ho kazdy den spousta lidi, takze se tam clovek ani v klidu nevycura. Vysli jsme pres sedlo do vysky 1.800 mnm a okolo krasneho cerveneho krateru sesli k malym barevnym jezirkum a po svace se vydali zpet. Zpet se udelalo nehezky, tak jsme na tu Ngaruhoe ani nevysli, ale bylo to pekne az na ty mraky lidi. Jeden clovek mel cepici MOIRA s napisem Jizerska 50. Ja ji mel s hodou okolnosti prave take na hlave, tak slovo dalo slovo a byl to nemecky obcan, ktery Jizerku jezdi pravidelne...jak ten svet je maly. Po prespani v Taupu jsme se vydali do Napieru, kde jsme chteli v dalsich dnech hlavne zhlednout Ganneti kolonii. V Napieru jsme navstivili morske akvarium kde maji vse o mori a hlavne tam maji tunel udelany skrz obrovsky akvarko, kde nad hlavou se prohani zraloci a rejnoci a asi 10.000 dalsich ryb a navic tam chovaji jeste ty ohrozene ptaky kiwi. Vecer jsme prespali u reky, kde po chvilce prisel mistni houmles a ze jestli nechcem spat tam u neho, ze ma taky takovy podobny auto. Tak nejprve jsme ho taktne vyprovodili s tim, ze jeste uvidime, ale pak nam to nedalo a popojeli za nim. Byl velmi mily, pratelsky, vsichni ho tam zanli, kazdy se u neho zastavoval, seznamil nas s asi 10 maorama, ktery tam lovili ryby. Oni mu vzdycky nejaky ten ulovek daji a pak si ho vecer udelaji spolecne na ohni. Nas taky pozvali a lepsi ryby nez tyto jsme nejedli. Byly cerstve vylovene a hned hozene na ohen. Meli lehce vyuzenou chut...no proste nam nam... Dalsi den rano jsme sli na Cape Kidnaper za tema velkyma ptakama Ganetama, kteri tam maji kolnii a vyvadi tam mlade, je jich tam asi 6.000 paru a bylo to opravdu impozantni. Ale nepreskakujme, na kolonii se da dostat 3 zpusoby, traktorem po plazi, pesky po plazi a nebo autobusem vnitrozemim. Pesky to je 10 km jednim smerem a vse se musi stihnout behem odlivu. Jde se celou dobu po plazi nad kterou se tyci 200 metrove utesy z piskovce. Pred vstupem na plaz je napsano, ze si nemas davat piknik pod utesama ze se obcas neco utrhne atd. My jsme sli tedy pesky, dle rozpisu odlivu jsme vysli v 9:30, s nama asi dalsich 10 lidi. slo se krasne, najednou rana jak prase, otocime se a tam kde jsme byli pred 10 minutama se svalil ten utes na plaz a do more. Ten utes byl velky asi jako 4 podlazni panelak, no mrknete se na fotky. Malem jsme se z toho posrali, s nama i vsichni okolo, hlavne jsme nevedeli jestli tam nekdo zustal ci nikoliv. Sledovali jsme to dalekohledem a nikoho jsme nevideli behat okolo tak jsme sli dale ke ganetum a hlavne okolo toho pujdeme zpatecni cestou, tak uvidime. Ganeti byli krasni, velci, bylo jich tam mnoho, je jim jedno ze jste od nich na 1/2 metru, oni si tam sedi a chovaji vajicka. Na zpatecni ceste jsme vpodstate celych 5 km videli ten obrovsky sesun jak se k nemu blizime, kdyz jsme byli od neho asi tak 500 m dasli rana a dalsi, padalo to tam o 106. Pred tim byli nejaci lidi, ti pockali na nas az jsme dosli k tomu a pak jsme pockali na dasli sesun a ihned po tom to rychle obehli temer uz v mori. No adrenalin to byl velky... Prespali jsme v zdarma kempu kde jsme se dali do reci s japonkou, kdyz jsme ji rekli 4 japonske ostrovy nazpamet a ze je to zakladni znalost ceskeho zaka ZS tak malem padla na zadek. :-) Dalsi den bylo 11.11. bylo asi 25 stupnu, tak jsme po ranu navstivili v Hastings mistni jarmark, pak sli na golf a odpoledne jeli na Porangahau beach, kde jsme byli uplne sami a tam jsme surfovali ve vlnach Ticheho oceanu a to jsme delali i dnes. Ted jsme jiz v jablecnem sadu, kde nam zacina prace na mesic. Meli tu v rijnu mraziky, ktery jim spalily kvety a tak tato sezona nebude tak dobra jak ta posledni. Tak zatim ahoj a zase neco napiseme az se tu bude neco diti.
Cestovani se nam chyli ke konci, takze Vam tu jeste shrneme posledni dva tydny. Takze to Mt.Taranaki; tak tam sme se pokusili vylezt uz v sobotu. Nevypadalo to pravda nijak pekne, ale tady clovek nikdy nevi, jak je kousek vyse ci kousek stranou. TAkze prestoze dole skoro az jako prselo, nenechali sme se odradit a vyrazili na cestu. S cepinama v busi sme si pripadali spis jako pracovnici DOC nebo jako nejaky dobyvatele nez jako tuuuristi. I pres spoustu nepromokavych outdoorovych srac... sme promokli vcelku dost a kdyz se nezdalo, ze by nekde melo byt lepeji, tak sme se otocili a sli zpet. Asi po dvou hodinkach vylezlo slunce a hora z mraku, tak sme se mohli i radne ususit. To odpoledne tam prijela i bandicka mladezniku a v jejich silnych autech nam predvadeli, co dokazou. Kdyz odjeli, byly v asfaltu vyrvany diry... V nedeli rano sme si privstali a stalo to za to. Videli sme jak vychod slunce, tak celou sirou zemi pod nami, jinymi slovy - lepsi pocasi sme si ani nemohli prat... Po asi hodine chuze sme byli u vysilace a od toho k zacatku snehuuu uz to bylo asi jen 15minut. Pokochali sme se nedaleko lezicimi sopkami Ruapehu a Ngarohoe(v NP Tongariro) a pokracovali. Sopecka to je opravdu nadherna s prijemnym nastupnim sklonem (ktery se teda pozdeji razantne zmeni). Celou dobu ma clovek vyhledy primo kralovske -na levo jine sopky a napravo mooore. Kdyz sme dosli na skoro vrchol, bylo to jak v ledovym kralovstvi. Sem tam se zritil tak metrovej kousek cireho ledu, ale nastesti nas nezasahl :o) Pak sme sli jeste na uplny vrchol, ale jen kousicek pod nej, je to posvatna hora Maoru a mame tedy respekt... Po dostatecnem nakochani se sme zahajili sestup. Potkali sme par lidi, ale ne moc. Uz taky pekne rozmekli ledy a tak cesta dolu pekne rychle ubihala. Pak sme se presunuli na plaz k New Plymouthu, kde sme si i poplatili kempik a pohovorili s Maorem o tom, jak jsou ti Britove hrozny, kdyz jim vzali zemi...
Dalsi den nas cekal jizdni den. Jeli sme do Tongaporutu, kde jsou Tri sestry, coz jsou sloupy na plazi, ktery ukazuji vstup do jeskyne. Jenze sme byli spatne(=vubec)informovany a nevedeli sme tedy, ze se tam da jit jen za odlivu; a zrovna zacinal priliv. Vzali sme to jako dan za pekne pocasi na Taranaki a jeli dal, aniz bychom videli... Stavili sme se v Marokopa, kde jsou cerny pisky a vubec je to tam moooc hezky. Dale sme mirili Kawhii, jenze se nam nejak porouchalo predni kolo a tak sme museli do Otorohangi, kde sme zase nechali nejaky penizky v servisu. Ale mechanik byl lyzovat v Rokytnici a tak sme si aspon pekne popovidali... Dale sme jeli do Raglanu, ten je povazovan za surfarsky raj (ostatne jako vsechny plaze od Aucklandu vyse...) a tam stravili noc na nadherny vyhlidce na more s peknym zapadem slunce. Dalsi den sme to vzali pres Auckland do Puhoi- to je (ma byt) ceska viska, kde je i museum, jak bohemiani v 18(asi)85 prijeli a jak se jim tam nedarilo a stejne vydrzeli, ale nejak se nam nezdalo, ze by se tu nekdo snazil zachovat neco po cesich a tak sme zas jeli. Spinkali sme na nadherny plazi v Uretiti Beach, kde to i vypadalo na kupani, ale nakonec sme vymekli... Dale pres Whangarei do Whatangi- kde se podepsala v minulosti smlouva mezi brity a maory, ale na dukaz, ze se maji radi, udelali "bili lide" z maoru cviceny opicky a vybiraj za to penize, tak sme je v tom nepodporovali :o) a jeli dale do Puketi, kde je krasnej Kaurovej les. Kauri neboli damarone australske, jsou jedni z nejvetsich stromu na svete a protoze maji idealni drevo -rovny tlusty kmen bez suku- tak je v minulosti temer zahubili tezenim. Zachovalo se par kousku a protoze tyto drobecci rozstou nejakych 2 az 3tisice let, a dorustaji 50m vysky a az 16m obvodu, je jich v teto velikosti jen par. Musime si pockat, hahaha. Dale sme jeli do Hihi, kde pan Butler -lovec velryb- zasadil strom Pohutukawa a ten ma ted 11m obvod a je taky uctyhodneho vzrustu a je tam i velrybarske museum. Potom sme to uz vedli na sever ke Cape Reinga. Predtim jeste zastavka na obrich dunach, kde sme si to celkem uzili -krasne se tam da jezdit... Na Capu sme zustali jeste cely dalsi den a udelali si vylet k majaku a potom sme cele odpoledne (v neoprenech, nutno dodat...)stravili v mori (v Pacifiku) s bodybooordem a ucili se, jak se "chyta vlna", coz se nam povedlo. Trochu sme se pri ty projizdce opekli, takze nam bylo celou noc pekne teploucko, hahahha. Dale sme jeli zase zpet na jih po Kauri pobrezi. Videli sme dalsi a dasli velikany pojmenovany jako: pan lesa, praotec lesa, Ctyri sestry a podobne, taky sme navstivili Kauri museum, kde je spooousta veci vyrobenych z techto vzacnych kousku, vcetne vyrobku z jejich pryskyrice. Zajimave. Pak sme udelali jeden z nejvetsich prejezdu v nasi ceste Zelandem a zajeli pres Auckland(s malou zastavkou a zavzpominanim si, jak sme tu byli poprve...), Paeroa, Waihi az za Katikati a tam prespali. A dneska sme v Tauranze a smerujeme smer Taupo, kde si dame zase lazen v cervikach(v horkych pramenech).
Tak to by bylo asi tak vsechno, ted uz nic moc zajimaveho mit nebudem, nebot nas po trech mesicich prazdnin ceka zase mesic prace :o( Ale co nadelame, ze? Konto se nam neprijemne zuzilo a tak nemame na vyber, hahaha.
A jeste k tem fotkam; chapeme, ze povidani bez fotek je vcelku nezazivne, ale neda se nic delat, musite cekat :o) Tak do 14dnu, by tam nejaky mohly byt. Pocitacove kavarny jsou zrovinka nejak nevybaveny na posilani fotoek... Ale trpelivost prinasi ruze, a to je treba mit stale na pameti !!! :o)
Tak a je to tu zase...
Takze, jako obvykle, nic zajimavyho se tu nedeje, tak necekejte zadny senzace...:o) Mame za sebou temer uspesny vyslap na Avalanche Peak(1833m), ktery sidli v Arthur's Passu. Temer proto, ze tam byl zase tak metrik snehu -necekane- a tak sme nevysli az uplne nahoru... I tak to bylo pekne, videt udoli ze shora.
Dal sme pak popojeli opet na pobrezi pres Greymouth do Punakaiki, kde jsou Pancake rocks aneb Palacinkove skaly, moc pekne utvary, ktery fakt jsou jak placky nalepeny na sebe (mnammnam). Dale pres Cape Foulwind do Westportu, kde sme prezili noc a rano sme meli domluveny rafting na uzasny rece Buller river. Nastesti to zrusili, protoze pak sme kolem ty reky jeli pul dne a bylo by to dobry, jen tak na nafukovaci matraci a s rukavkama... Byla totiz malicko rozvodnena a nebylo tam nic, na cem by se dalo nejak divocit, ale byla rychla, to se musi nechat...:o)
Dalsi nas plan dat si tri denni trak v oblasti Nelson Lakes, byl zmaren necekanym snezezim a tim i opet vysokym stavem snehu na hrebeni. Ale videli sme na obrazku tu chatu Angelus, kde sme meli prespat a je to tam nadherny...Skoda. TAky sme cestou potkavali mnoho ptaku jmenem Weka, tak mse si je prejmenovali na rohlik, protoze weka nam neustale pripominala chlebicky a ty tady nemaji!
Aby sme nebyli o vrchol chudsi, nasli sme si jinou horu, ktera nebyla zasnezena. Je to Mt.Richmond pobliz Blenheimu v narodni parku Richmond. Je vysoka 1760m a jde se na ni tak ze tri set -cili klasickej vyhon... Dramaticka byla zejmena pristupova cesta, kde sme malem utopili Mysku. Byl tam 1.brod, kterej byl v pohode, ale Martin ho sel pro jistotu skontrolovat. Kdyz prisel 2.brod, Martin ho sel zkontrolovat taky, a vratil se celej nadsenej, ze to pujde, ze je to pohoda. Tak kdyz se nacelnik a ridic v jedne osobe rozhodl, toz sme jeli. Tenhle brod se vyznacoval hlavne tim, ze to byla reka. TAk 30 40 m dlouha. A pravda, zacatek, tech 15m byl dobrej, jenze ta druha [ulka korytka se jaksi prohloubula, az se nam Mysiscka zakuckala a zdechla. Nastesti uz temer na suchu, takze po asi 20minutach oschla a my mohli jet dal. Dat si -temer bez nalady, protoze nas kazdopadne cekala jeste cesta zpet- ten nas peknej vylat. Hora to byla fakt super, takze to za to stalo, ale ty lehky obavy z brodu tam jaksi stale byly... Nicmene, prosli sme korytko v sandalkach a nasli cestu nejsjizdnejsi. Sla sme napred, ze Martas pojede smerem ke me. Noo, najel do vody, rozjel se, malem me srazil a asi tak 60km/h a s rudou tvari s naprosto silenym vyrazem, to prekrosil s vodou vystrikujici az nad strechu vozu. Ale bylo to za nami a Myska zila!!! To bylo radosti! No a tak sme pak zajeli do Pictonu, koupili listky na trajekt a bylo to.
Dalsi den sme jeli do Wellingtonu, odtud po zapadnim pobrezi do hor, kde nasledoval dalsi vyhon. Dalsi den po pobrezi pres Levin, Haweru, Wanganui k Cape Egmont Light House, kde sme prespali na plazi. Zvlastni byl ten smradek, ktery tam byl. Pri blizsim ohledani kamenite plaze sme zjistili, ze plna ropy. Asi se stala nejaka chybka, v teto krasne zelene zemi, jen jeste nevime kdy a jaka, ale to zjistime. A ted sme v New Plymouthu, a zitra se chystame na Mt.Taranaki - to je ta krasna sopka na zapadnim pobrezi, dole zelena a nahore snehova. Ma neco malo pres 2500m, tak se tesime. Snad vujde pocasi...
A az najdem pocitac, odkud je mozny poslat fotky, tak budou i fotky. Nezoufejte!
Nic ohromujiciho se tu nedeje, tak jen ve zkratce;
Prave sme v Hokitice, coz je zapadni pobrezi a je to asi jediny "velky" mesto. Vsude tu drive byli zlatokopaci, ktery casem vystridali uhlo kopaci a pozdeji jeste drevorubci, ale vsechno doslo (az na drevo, ale to jim zase zakazala Helen- prime minister), takze lide odesli nekam za obzivou. zustala jen hrstka a tak to tu vypada jak po bitve...Ale priroda je krasna, to nemuzeme rict. Na levo nadherny more a napravo nadherny zasnezeny hory.
Vyjeli sme z Queenstownu do Wanaky, tam sme pochodili v udoli Matukituki, kde mohlo byt videt Mt.Aspiring, ale videt nebyl a taky sme dosli k ledovci jmenem Rob Roy Glacier, kde to bylo moooc pekny a ja uz je nasim zvykem, pozorovali sme tam nekolik hodin padajici lavinky na proti...:o) Dal sme pokracovali pod Mt.Cook, cili pres Twizel -nejspektakularnejsi mesto po ceste tam (je to jako Most, vybudovanych par domu jen pro dolniky), dale prehrada (nepamatuju si jmeno, ale je pred Benmore dam) a tam byla krasna 14tunova turbinka a voda, ktera jezero naplnovala tekla z ledovcu, cili mela pekne akvamarinovou barvu (ty spektalularni vyrazy mame z pruvodcu a mistnich brozurek). Jeli sme dal do Mt.Cook village, kde je to opravdu osklive, oni nejak proste ty domy delat neumej a uz vubec ne domy v horach... Ale udolicka jak Tasmanovo tak Hook(r)ovo byly krasny. Udelali sme prochazku -18km- podel lateralni moreny Tasmanova ledovce, vysoke asi 100m, coz bylo uzasny. Prosli sme nekolika oznacenymi i neoznacenymi lavinovymi uzemimi, prekrocili dve spadle -asi 200m dlouhe- pokochali se a sli zpet. Dasli den sme chteli jit do Hookova udoli pod Mt.Cook, coz se nam k polednimu povedlo a dokonce sme ho i chvili videli.
Dal sme se vratili do Wanaky a kolem Jezer Howea a Wanaka do Makaroa, dale pres Haast pass do Haast Village a pak pres nejaky vesnicky do Fox Glacier. Tam sme si pochodili u ledovce, dalsi den sme pochodili u druhyho -Franz Josef Glacier- ledovce a jeli sme daaaale pres spoooustu hornicko zlatokopeckych visek az sem do Hokitiki. Tak a to je celkem vsechno, takze vidite, ze se tu nic oc nedeje :o) A jeste jsou tu teda pekny zapady slunce takle na zapadnim pobrezi... Ale to uz jen tak na okraj :o)
Tak sme tu znovu s nasimi zazitky -prtoze vidime, ze Vas to zajima, tak sme si udelali cas a napiseme Vam jeste neco...:o)
V tomto -temer prokletem- meste sme ztravili delsi dobu, nez sme chteli, ale nedalo se nic delat, proste tydenni dest, je tydenni dest...Ale zase se nam podarilo nekolik chvil, kdy zrovna nelilo vyuzit nejakym vystupem ci jinak. Zaclo to vystupem na jiz uzavrene lyzarske stredisko Coronet Peak, s vrcholem na 16..metrech. Tam sme si vyslapli, nahore v seltru ukradli pytel na odpadky a dolu to zficeli na pytli. Byla to pekna jizda, ale ty sjezdovky, prestoze je to jedno z nejlepsich stredisek na NZ, nestoji za nic vic, nez je sjet v pytli...
Dalsi den lilo, tak sme ho stravili pochuzkama po "meste". Dalsi den se zase udelalo necekany modro, tak sme si vybehli na Ben Lomond 1748metru. Byla to nadhera, protoze jak vcera celej den prselo, tak tam nahore snezilo a tak sme meli naaaadhernou cestu v prasanku.
Dalsi prsavy den sme holt nabirali sily na jiny vybehy v aute. Pak, to uz byla sobota, sme zajeli do Glenorchy, kde sme meli v planu dat rees/Dart trek. Ma jednu nevyhodu (asi jako 80%treku na NZ), ze vykdete z mista A a prijdete do mista B -po ctyrech dnech- a A od B je asi 80km daleko. ZA prevoz chteji mistni nehorazny penize, tak sme si to zkratili na tri dny s tim, ze pujdem jen pulku, a to tam i zpet stejnou cestou. Vysli s,e pozdeji, neco po 13h, na Rock Shelter Hut to bylo 6-8hodin z parkoviste, kam sme ale nedojeli. p[rotoze po tech destich se rozvodnily brody a to by proste Myska nedala... Tak sme si stoply po 15minutach chuze pana, kterej mel 4kolku a byl moooc hodnej a vzal nas az nakonec udoli (prokrosili sme asi 6x reku o prumerne hloubce 1metr), odkud to bylo na chatu jen dve hodiny. Noo moooc pekne sme mu podekovali jak za svezeni tak za zazitek a sli. Chata nas mile prekvapila, nejen ze sme tam opet byli sami, ale ze byla pekna na peknym miste a s uhlim, takze bylo i teploucko...;o) Cestou bylo totiz nekolik podmacenych luk, no a co si budem povidat, ten pan goretex proste ma nejaky limity, ktery uz pak nejak chudak nezvladl... No v noci byla strrrraaasna bourka, ktera nam osvicovala mistnost a hlavne shodila nekolik lavin, takze sme rano odpustili od planu jit pres sedlo na Dart hut a sli sme na sedlo jen tak bez zateze s tim, ze se vratime na chajdu a dalsi den dolu. Noo, ale jak tak porad snezilo, tak i tam pripadlo pul metru snehu, kterej ale ve slunecnem dopoledni veeelmi potaval a nedalo se v nem dost dobre jit, spis brodit, toz sme se otocili po asi hodinovy chuzi na podpadcich svych -uz zase mokrych bot- a vratili se na chatu, odkud sme po zbytek dne pozorovali dalsi a dalsi padajici laviny na protejsi strane udoli. Pohoda, nooo ;o) V pondeli sme sesli dolu do Rees Valley, kde sme se tesili na cestu, kterou sme se predtim vezli toyotou Hilux... No hezky to nebylo. :o) Ne, bylo to pekny, moc pekny, jen te vody bylo vic nez bychom chtel9i a tak se (jak v brozure psali) "z nekolika brodu" stal vlastne brod dlouhy nekolik kilometru a sli sme jim asi 3 nebo 4hodiny... A aby sme nevystavily goretex dalsimu testu, tak sme se zuli a sli vetsinou bosi -bylo jak zdrave, tak prijemne :o) A dneska -cili v utery- sme si dali vyhon na horu jmenem Mt.Alfred, ktera je mezi udolim Rees a Dart, ma jen 13..metru a jak se zdala nenarocna a bez snehu, tak (oni tu radi vedou cesty severnim a tedy neslunecnym svahem) sme se opet propadali, ja az po prdel a Martin jen po stehna. Ale vrchol sme dobyli a tak to ma byt. ;o) Takze to je asi vse, protoze to, ze sme pak jeste asi 20minut sledovali rodici ovci by Vas uz asi jen tezko mohlo zajimat...
Z Queenstownu
Takze mame za sebou toho Keplera, kterej -samozrejme ze byl krasnej- nas az tak nenadchnul. Mozna to zpusobila ona priserne obrovska chata pro 50lidi, s preplnenou (opravdu hooodne!)latrinou a nejen ze bez dreva, ale hlavne bez sekery. Aspon sme vyuzili moznost otestovat svycarskou kvalitu, neboli 6cm dlouhou Victorinox pilku... Ale nepredbihejme.
To pondelni rano, jak slibovali pekne pocasi, presne receno -vetsinou pekne- se nejak nevydarilo. Ale i tak sme sli, bylo teplo a verili sme jejich predpovedi...Mraky jakoby nevedeli co se sebou. Zacalo to asi 5km pochodem po rovine, coz nas trochu psychicky odrovnalo. Potom to teda zaclo stoupat. Cesta vedla nadhernym zelenym lesikem, az jako busi. Celou dobu nas udivovala sirka te cesty a hlavne jeji urovnanost. Kdyby nebyla tak prudka, byla by idealni na kocarek... Pak sme potkali zamestnance DOC(takova klacickarska organizace, ktera se stara o vsechny treky, chaty, hubeni posumu a lasicek, a tak...), jak cisti zachytne prikopy podel ty pesiny, aby se jim tam neprelevala voda! Taky vykopavali vetsi kameny, abychom o ne asi nezakopavali nebo co. Taky sme si vsimli, ze cela cesticka je vysypana sterkem a to v dost velke vzdalenosti od recist. (proto asi dole na ceduli psali, ze k chate je to 6hodin, ale muzeme to stahnout i na polovic...).No a takle to vedlo az k chate Luxmore Hut(ta je popsana vise).
Druhy den rano bylo krasne, tak sme se zaradovali, chteli sme dnes dobyt vrchol Luxmore (asi 1273m) a pak jeskyne. Jenze behem hodiny se zase zatahlo a tak vrchol sme sice dobyli, byl jen 10min z cesticky vedouci dale do udoli, ale nic sme nevidli. Tak aspon nejake foto s namrazou a zase dolu, do ty nasi krasny chaty. Pak zase do jeskyni -necekane se jmenovaly Luxmore Cave. Tam se zase mimoradne libilo Ferdovi, prezdivame ho uz Jeskynar, byla tam spousta tech ruznych stalaktitu a ...mitu, ale nedalo se jit moc daleko. Potom teda dalsi priprava dreva s obr pilkou ze svajcu a standartni vecere, sachova hra a spat.
Rano opet pekne, ale cekali sme, ze se zase zatahne. Kupodivu se nezatahlo, naopak se vse (mraky)roztahlo a bylo teploucko a azuro. Kolem druhy sme se po umorne rovinete ceste dohrabali zpet do kempu, kde sme v "bezpeci" nechali Mysku, cimz sme si ted mohli dat jeste teplou sprchu a uvarit si. Pak sme jeli do DOC, zabukovat si lod na zitrejsi Milford Trek. Tam nam pani relka, ze se rozhodne nic nebukuje u nich (pred par dny nam jina pani rekla, ze jediny misto, kde si buknout lod je u nich...), ale ze jim MUSIME vyplnit takovej bezpecnostni papir se vsim o nas a datu odchodu a navratu na nas trek, protoze sme tam mimo sezonu a je to OPRAVDU nebezpecne! Tak sme ji to s nevoli vyplnili a jeli do Milford Soundu, kde byl kempik a kde se teda hlavne dali koupit listky na tu lod. (Sli sme to jakoby v protismeru, protoze nam rekli, ze na zacatku je zniceny most a je tam brod po krk, a ze to teda nedoporucuji).Jak bylo krasne, tak sme meli spouuuustu nadhernych vyhledu(viz.foto). Na miste sme si domluvili lod na zitra -ctvrtek-rano a bylo to.
Opet na svzbudilo slunce, nastesti byla zima a tak vsudypritomne muchny jeste nekde spali a neotravovaly, ale za to nas neustale obtezoval papousek KEA (nejvetsi volne zijici papouch v horskem prostredi, ma byt i nejinteligentnejsi). Jsou znamy jako strasny komedianti, porad pred Vami poskakuji a jako by tanci a v nestrezenem okamziku Vam neco ukradnou.
Kdyz sme se sesli s prevoznikem, nalozil nas do auta,odvezl k pristavu a dal nam vesty. To sme se divili, proc nam dava vesty, na lod, ale co, sme na Zelandu-rikali sme si- a tady je bezpecnost na miste prvnim...Pak sme udelali par ftipku smerem k vyskladanym kajakum a dal cekali, kdy se objevi ta lod. No a kdyz nam dal i padla, doslo nam, ze lod nebude :o) Dostali sme kazdej svuj kajak, do predni doury sme frkli batohy, do zadni sebe a sup na vodu. Jeli sme asi 20minut a tam nas vylodili a papa a satecek. Bylo neco po devaty, kdyz sme vysli. Stale jeste s usmevem na rtech... Cesticka byla fakt krasna, ostre se svazujici udoli plne vodopadu nas bavila a tak nam prvni 4hodiny chuze rychle utekly. Ta dalsi hodina a pul uz byla horsi, ale ty nadherne cisty reky plny uhoru a pstruhu, a stromy plny ptacku, nam dodavali chut k dalsi chuzi. Pak sme byli na miste, Dumpling Hut byla fajn, byli sme tam sami a bylo vedro. Parada.
Byl patek rano, trochu zatazeno, nicmene bez deste, takze sme dle planu vyrazili na Southerlandovi Vodopady. Ty jsou udajne 5.nejvyssi na svete a meri 580m a vytekaji z jezera Quin lake(nebo tak nejak) ve vysce okolo 1000m. odtud dale smerem ke McKinnenovu (asi)Sedlu s 1073m. Nebylo uz moc casu -trochu sme si prispali- a tak sme nevedlei kam az dojdem. Dosli sme asi 100m pod sedlo, kdyz se zatahlo jeste vic, cili uz nebylo moc videt a zaclo prset. Takze sme se vratili. Ale i tak to bylo hezky. Cestou tam sme sli podel reky, se spoustou vopadicku -jednim z nich byl i Dudleighn Falls. Opet nas doprovazel Kea, ktery stale preletaval ode me k Martinovi a delal, jako ze nic, ze on tam takle po deseti metrech lita normalne... :o)
Sobota. Dle predpovedi mel byt slejvak, ale bylo celkem fajn, takze sme nasadili krakonosi tempo a temer bezeli zpet k Sandfly Pointu, odkud nas zase mela nabrat "lod". Stihli sme to tak akorat, asi 10min po prichodu zacal ten spravny destik. Ve ctyri -tak to bylo domluveno- pro nas prijel klucina na lodi. Videli sme, ze nema boty a je uplne mokrej, takze nas jednoznacne napadlo, ze zpatky jedem taky na kajacku, ikdyz jsou pul metrovy vlny a fici protivitr a leje. Ale nee, potesil nas, mel lod. Takovou tu asi 4m dlouhou. Jak ma gumovej nafukovaci burt a uprostred jakousi desku... Rikal, ze normalne bychom si meli sundat ze zad ty batohy a vzit si vesty, ale ze udela vyjimku -coz sme uvitali... No a jeli sm. Bylo to pekny hopi hopi a po tyhle jizde sme byli uplne mokry :o) Ale jak rika Hajdanek: zazitek nemusi byt krasny, hlavne ze je silny :o)
A ted, v nedeli, sme v Queenstownu. Posunul se tady cas, takze uz sme od vas zase 11hodin. TAk to je vse, pokracovani priste. Ferda
Ahoj ahoj, tak dnes shrneme vse z Christchurch do Te Anau, kde se nachazime ted. V Christchurchu jsme zavitali do Antarctic centra, ktere se nam moc libilo, hodne zajimavych informaci, a take asi proto ze jsme zde videli na vlastni oci poprve tucnaka, byl to nejmensi druh co zije, Blue pinguin, byli chovani v zajeti, ptze kazdymu neco bylo, ten mel neco s nohou, ta byla slepa, atd... Pak jsme zajeli na Cave Rock, coz nas trochu zklamalo, je to moc blizko silnice, vsude byl trochu bordel, vpodstate slo o skalu ve ktere bylo spousta otvoru a ty se zaplavuji pri prilivu...Prespat jsme jeli na Banks poloostrov, ktery byl liduprazdny a kde jsme spali v kempu, kde nikdo nebyl, tudiz zadarmo. :-) Dalsi den jsme si to namirili do hor, ptze jsme chteli lyzovat. Centra vypadaji vsechny pekne na letackach, jen si vybrat. Zamirili jsme do Arthur's Passu, vybrali nejaka strediska a ze je teda ocihnem. Nakonec jsme vybrali stredisko Porters. Zastavili jsme dole u cedule, ktera zvala do tohoto krasneho strediska. Stredisko bylo za 60 $, prevyseni 400 mnm, dva kotvove vleky, 30-60 cm snehu, prasan, to vse hlasaly noviny. Kdyz jsme ale videli co to je, ze se lyzuje na kamenech v podstate na jednom vleku, a ve stredisku nemaji ani rolbu, tak jsme pokracovali dale. Takovou dotaci jim nedame. Jeste pripominam, ze pujceni vseho vyjde na 45 $, takze vpodstate takovy den ve stredisku, oproti kteremu jsou Ricky v Orlickych horach megastredisko vyjde se vsim okolo 2000 kc na osobu. Ale mozna opravdu, kdyz je ten prasan, muze to byt pekne...Prselo nam, tak jsme se v Arthur's Passu otocili, prespali jsme na parkovisti a zamirili zpet k pobrezi. Treky v nem si nechame na pozdeji az pojedeme po zapadnim pobrezi. V passu jsme se poprve setkali s drzym papouchem Kea, ktery nam stale neco chtel vzit. Po pobrezi jedeme smerem do Oamaru, tu jsme navstivili Oamaru garden, pekna, bazen s 25 m za 3,5 $ kde jsme se ocistili, pekny. Vecer se maji na mistni plaz vracet maly modri tucnaci, kde si je z betonoveho podia za 17,5 $ muzete prohlizet, na to jsme samozrejme nesli. Radeji jsme zasli na vecerni podivanou na zlutooke tucnaky, kteri maji okolo 70 cm, takze docela velci. Problem je, ze pry jsou hodne plasi, takze maji vybudovany takovy pozorovatelny. Cekali jsme asi 2 hodiny, okolo dalsich 20 lidi, a najednou se objevil asi 300 metru od nas, krasa. Prvni setkani s tucnakem zlutookym. Videli jsme ho akorat my a jeste jeden parecek z Francie, ptze jsme vlastnili dalekohledy. Ostatni ho nevideli a cekali dale... :-) Po ceste zpet jsme jeste videli jeden par tucnaku ukryt v krovi. Dalsi den dale po pobrezi, mrkli jsme na Meoraki, velke kulate kameny na plazi. Dale jsme jeli na Shag point, kde meli byt tuleni a opet zlutooci tucnaci. Pozde odpoledne (vraci se z lovu z more) jsme tedy opet sedli na vybudovanou skrytou pozorovatelnu, cekali jsme asi 10 minut a tucnaci prisurfovali asi 100 metru od nas. Tak blizko...A pak to prislo, jeden prisurfoval primo pod pozorovatelnu, chvili se natrasal, my schovani na pozorovatelne, a on si to zacne masirovat primo k nam, skocim dolu do keru pro nejlepsi fotky, Ivana stale schovana na pozorovatelne, a on si to sine primo pres ten ukryt, asi 2 metry od nas dale do buse...takze to byl takovy velky zazitek. Dalsi den jsme byli v Dunedinu, kde jsme navstivili botanickou zahradu, nejprudsi ulici na svete, 38 stupnu, a poresili jsme opet viza, ptze nam volali ze mame zaplatit dalsich 130$. Nastesti v Dunedinu je imigracni kancelar, kde se vse vysvetlilo, mila pani poslala vysvetlujici email do pobocky, kde mame pasy a cekali jsme tedy dale co s nami udelaji. (Mala poznamka:sice zde maji zdarma telefony do vsech instituci, ale stejne si to musis vse osobne obehat, aby to bylo tak jak to chces) Prespali jsme nad Dunedinem, kde byl zpocatku klidek, ale pak prijelo asi 10 aut, z nich vyskakalo 20 psu. Meli tu cviceni zachranarsky psi, takze bylo veselo a po klidku. Dalsi den na Otago poloostrov, mrkli jsme na Albatrosi centrum, pro nas uz to nemelo takovy naboj, ptze jsme jednoho opravdu velkeho videli v letu 5 metru od lodi na velrybach. Navstivili jsme dale dle rad Makuli, plaz ktera je krasna a "voni". Byla krasna, piscita, velka, valeli se na ni novozelandsti lvouni, ze kterych jde trochu respekt. Maji okolo 400 kg, clovek kolem nich chodi 5 metru daleko, a na te plazi mezi nima klickuje, aby nevstoupil do jejich pasma. Neboji se totiz lidi, ale kdyz se nasere, tak dokaze pekne zarvat...to jsme si trochu i cvrkli...Dalsi den jsme se presunuli dale na jih do oblasti Catlins. Nugget point s majakem, dale Tunnel Hill, mala prochazka starym vlakovym tunelem, a hlavne nekolik vodopadu, nejvetsi mel asi 20 metru, pekne. Prespali jsme opet pro zmenu na plazi, Tautuku beach. Pro znalce NZ jen pripominam, ze Cathedral Caves a Jack's Blowhole byla zavrena kvuli malym oveckam. :-( Dalsi den, dalsi vodopady a hlavne Curio Bay, kde si muzete zaplavat s delfinkama. Jsou to malinci Hektor Delfini. Ale zari neni uplne idealni doba, jednak je trochu studena voda(jsme vybaveni, mame neopreny), a jednak v tuto rocni dobu nechodi tak blizko ke brehu. Toz jsme cekali, cekali, a nedockali se. Mistni chlapek nam rekl, ze tu jsou dnes, ale tak 2 km od brehu lovi ryby. Smutne jsme se sli projit do vedlejsi zatoky, kde jsou zkamenele stromy a tam jsme si to vynahradili zase zlutookyma tucnakama, bylo jich asi 5 a byli opet pekne blizko... Noc opet na plazi, holt zjistili jsme, ze vsechny cesty konci na plazich...tak tam spime no... Dalsi den na Waipapa point, kde se odehrala nejhorsi namorni katastrofa v NZ dejinach(131 mrtvych), pak tam postavili majak. Tam jsme sledovali namluvy slonich sealionu, dva chlapici se preli o jednu slecnu, ja jsem si pohladil o kousek dale mlade tulena, matka tam nebyla, jinak by me asi roztrhla... Ivane se nechtelo. Navsteva Invercargilu, ktery je zajimavy tim, ze ma velkou hlinikarnu... :-). Prenocovali jsme u Clifdenu, kde jsou jeskyne. Dnes rano jsme tedy vstali, vstoupili do jeskyne, ktera byla 300 metru dlouha, klasicka protahovacka sterbinami, trocha blaticka, a nakonec vyvrcholeni, rikaji tomu plavecky bazen, ktery byl tak 5 metru dlouhy a me byl po zadek. Jeskyne byla opravdu zajimava. Popojeli jsme do Te Anau, kde preckavame 2 denni zhorseni pocasi a v pondeli(uz ma byt pekne) se chystame na Kepler trek a po nem na zadni cast Milford treku, bo ten zacatek je momentalne zavreny, reka se jim rozvodnila a sebrala jim most, tak to ted nadsenci brodi, ale brod je 1.8 metru hluboky a trochu silny proud, toz to pujdeme smerem od Milford Soundu az k tomu velkymu Sutherlandovymu vodopadu, ktery je 560 metru vysoky. Fotky zatim nejsou, ptze tu nemaji pristup pres USB, tak Vam musi stacit aspon tohleto. Ale pokusime se nejake vlozit hned jak to bude mozne. Mejte se...
Taaak a jsme tu opet, takze si udelejte kaficko, dejte nohy na stul a ctete, hehehe. Takze co se zatim prihodilo?
25.8. Ze sadu sme si to namirili rovnou cestou -ono tam ani nic moc jinyho k videni neni- na jih severniho ostrova. Jeli sme okolo RUAHINE RANGE(ty jsou videt i ze sadu a cely zasnezeny), pres DANNEWIRKE, WOODVILL, GREYTOWN, MARTINBOROUGH (to byla povinnost) do PALLISER BAY, kde sme prespali. Cestou sme videli maorskou mladez hazejici krabice s lahvema od piva do more a podobny veci, neee ikrasne pobrezi s neuveritelne velkejma vlnama.
26.8. Rano chladne, ale krasne, vydali sme se po stopach Pana z prstenu. Slova jsou mala, kouknete na fotky :o) Dal pak k majaku, u kteryho byla SEAL kolonie (Kyblici, mame stejny problem - tuleni ci lachtani?) No at uz ti nebo ti, byla jich tam doslova hromada, protoze se k sobe radi tuli :o) Potom sme si chteli udelat vylet ke stare zeleznici a tunelu, ale nejak sme to netrefili... Zajeli sme tedy na driving range, odpalit par balonku a pak ke Zdene (coz je sestra Zuzky -slecna z prvniho dejstvi...) a ta nam poskytla azyl na nastavajici tri noci, takze sme si v klidu zaridili WOFku, prohledli Wellington a muzeum, zakoupili listky na trajekt, pohovorili s detma (cesky Zuzko!) a ve stredu rano vypadli a v odpolednich hodinach se vylodili na Jiznim ostrove, v te mecce cestovatelu... Tam sme zahnizdili pomerne brzy a to na jednom vyhledovym mistecku mezi MOENUI a HAVELOCKEM.
30.8.Rano opet krasne, taky se NELSON, pres ktery sme jeli, pysni nejvice slunecnymi dny na NZ (ne-li rovnou na celym svete, hahaha) a s tim spojenym nejvyssim vyskytem rakoviny kuze. Dale smer MOTUEKA, kde sme pobrali informace o nejoblibenejsim treku na jizaku -Abel TAsmanovi- a pokracovali dal do MARAHAU. Tady totiz zacina veskera zabava. My sme rozhodne tento trek jit nechteli -trva 5 dni a presto, ze je to krasny, je to stale stejny, takze sme zvolili variantu kajak.
31.8.RAno se zase jednou povedlo, takze do kajacku -po male hodinove instruktazi- sme se vylozene tesili. Vodicka byla jedna radost, cistounka, ale ledova a vitr proti nam, takze sme si makli, ale uzili. Aspon teda ja, protoze Martinek se tam jen tezko vesel a bolely ho nozicky :o) Objeli sme si dva ortuvky -FISHERMAN IS. a ADELE Is. a treti, kde meli byt zase ty tuleno-lachtani, ale bylo jich tam poskrovnu a vratili se zpet do ANCHORAGE BAY, kde nas nabralo vodni taxi a odvezlo na zakladnu (temer az tam. V ty lodi. NAjela totiz na traktor- byl zrovna odliv- a uz sme jeli...). Rychly presun pod Mt.EVANS.
1.9.Trosicku sme pres noc zamrzli, ale dobry. Vyslap na EVANSe se nam nevydaril, nejak sme to nenasli, tak sme se aspon prosli peknym leso-busikem a pak se sli juknout na HARWOODovu douru. Je to jako Macocha, ale mensi. A minuly tyden, nedaleko odtud v jeskyni temer zemrel jeskynar, kdyz ho 400m pod povrchem zasypal 1mvelky kamen. Zachranarska akce trvala skoro 2dny, protoze vchod a cela ta jeskyne je plazici...
2.9.Zastavka na WHARARIKI BEACH, kde sme si temer pohladili ty lachtanotulene. Byli to mali pupici a byli hrozne zvedavi. Voda ale zase ledova, neopreny daleko v aute a tak sme odolali jejich vabeni a nesli za nimi dale nez po kolena. Pak prejezd na FEREWELL SPIT, coz je nejsevernejsi misto na jiznim ostrove. Tam se vydali po znackach, ktery skoncily uprostred pisecnych dun. Tak sme se trosicku ztratili, ale sme zakusili silu tekutych pisku, kdyz sme se chteli pocachtat v "tom kraaasnym jezirku mezi dunama" :o) Cestu sme nakonec nasli jen obtizne a mocc sme byli radi, ze na NZ neziji ruzne haveti jako hadi a podobne, protoze sme se prodirali necim jako aloe vera, a to bylo tak 5 az 20cm pod vodou. Cele nam to zpestrovala skutecnost, ze sme opet nemeli nic k jidlu ani piti...HAhaha
3.9.Navstivili sme PUPU SPRINGS, nejvetsi a nejcistsi vyver pramenu -rikaji ze na svete. Vyteka tam 14metru kubickych/s a po destich jeste o 8 vice!. Pak dal na Mt.ARTHUR 1795m. Jeste sem se ptala, jestli je hora zasnezena a jestli je mozne tam jit. Pani z DOC mi rekla, ze snih tam neni a ze nevidi duvod, proc tam nejit. Radost nam pokazil az pohled na horu ze sedla FLORA CARPARK, kam nase Myska vyjela jen taktak a byla cela zpocena a jeste hodinu potom stale bublala (na 7km najela asi 890m vyskovych), a videli sme, ze od asi 1000 m n.m. je snih vsude. Vystup se podaril az dalsi den, jeden sme stravili v aute a v pristresku, jelikoz prsosnezilo. Bylo to krasny, ikdyz teda trochu zasnezeny (ne vic jak 1m), no a nahoru se jit vubec nedalo (znacenou cestou), ale to sme zjistili az na chate v mape. Zkusili sme si najit cestu svou, ale po chvili sme to vzdali, asi jen 50m pod vrcholem, ale uz to bylo dost ostry. Za vrchol sme zvolili jiny kopec, na ktery sme vylezli a bylo to.
8.9.Presunuli sme se pres ST.ARNAUD, BLENHAIM (tam sme za nim kousek spali) do KAIKOURA, kde sme si vcera objednali velrybarskou vypravu a dneska v deset sme si ji uzili. Jelo se tam veeelmi rychlou lodkou, rychlosti 25-30uzlu, asi 20mil daleko. Cestou sme potkali delfiny a albatrosy a slecna s mikrofonem nam o vsem, co sme cestou potkali rekla nejake zajimave informace. Jen ty veleryby nikde. Ziji tu hlavne SPERM WHALE. Kdyz uz to vypadalo blede, vyhnali nas na palubu at hledame, ze je budou vabit. A pak -maji totiz nejake sonory, aby vedeli, kde ty drobecci jsou- nam rekla at si rychle zase sednem, ze maji kus od nas zachycene velke pohyby. Prejeli sme a byli tam. Jen chlapi, zeny maji radeji teplejsi vodu a tak tuto 8st.obyvali jen muzi. Ta rybicka lezi tak 5 minut na hladine a jen funi a prska vodu. Potom je ono velke finale, kdy se zacne potapet a pri tom mava ocaskem. A to je to groo, ktery si pak fotime. Takle to nevypada, ale byli sme od nich tak 5m a je to silny zazitek. Jejich velky minus je, ze se vubec neboji tech lodi a tak je Japonci(ikdyz se silami na konci) temer vybili. Je jich uz jen 400 z puvodnich 100 000. Smutne.
9.9.Vydali sme se dobyt horu jmenem Mt.FYFFE a to z jedineho proste ho duvodu: ma naprosto stejnou vysku jako Snezka -1602m. Mimo to je z ni nadherny vyhled na celou Kaikouru a zatoku. Vyhon to byl hroznej a navic se cestou trochu zatahlo, takze sme nahore nevideli nic. Ale zase sme se prosli asi 30cm novyho snehu, kterej byl od vysky asi 1200m :o)
10.9.Dneska prselo a mraky byly az na zem, coz teda neni nijak zvlastni, tady jsou mraky veeelmi nizko a stale. Presun byl pres HANMER SPRINGS, kde zije slavny (aspon tady je slavny) horolezec Mark Illgnis. Ten na Mt.Cooku prisel o nohy a bez nich pak zdolal Mt.Everest, kde prisel o nekolik prstu a jeste dalsi kus nohou. Chteli sme ho najit, aby nam podepsal tu knihu, kterou o tomhle vsem napsal, jenze sme se v novinach docetli, ze o vikendu umrel jeden NZ paralympik, kteryho meli vsichni radi a ze vsichni truchli -zabila ho 15leta holka, kdyz ho srazila z kola(ona byla v aute)- tak sme si rikali, ze neni vhodna doba a jeli sme pryc. (On totiz tenhle pan dosta u nas, v CR, nejaky oceneni jakozto horolezec, tak sme si rikali, ze by nas neodmitnul, hehe :o) ) A ted sme, a zitra asi taky budeme, v CHRISTCHURCHu, kde je pekne. :O) Tak se mejte vsichni moooc fajn a zase nekdy. Joo Ferdovi se tady moooc libi
Skoncil nam prvni cestovni tyden, tak ho trochu sepisem...V nedeli jeste pred odjezdem jsme se rozloucili s Te Puke a hlavne s nasim majitelem naseho pronajateho domu pekne cesky, byl gulasek s tradicnim ceskym chlebem a trochou pivka. V pondeli jsme vyjeli z rana, vzali to pres Te Puke, neco nakoupit a jiz po zname silnici do Whakatane to smerovali dale na vychod na East Cape. Na ten hrozny East Cape, kde ziji jen Maori, a jak nam tvrdil Trevor ze sadu s Angelou, ze je tam velmi nebezpecne, ze nesnaseji vsechny bily lidi a ze nas tam klidne i muzou zastrelit...s lehkou obavou jsme dobrali v Opotiki plnou nadrz a dale jsme se posunovali do nitra teto Maorske zeme. 90 % zeme zde opravdu vlastni Maori, kteri se zivi jen chovem dobytka, ktery beha uplne vsude; benzinka je jedna za 200 km a obchody tu nejsou... Nicmene, kazdy ridic, se kterym jsme se potkali v protismeru nam mavl na pozdrav, takze jsme si rekli, ze to Trevor asi prehnal s tim zabijenim. Blizil se vecer, tak jsme si nasli pekne odstavne parkoviste blizko Potaky, v lesich. Ve 20 hod nam chystam loze v aute, Ivana je venku a najednou povida "tamhle nekdo jde, a jde primo k nam". Ten nekdo se pomalu blizil, nebyl moc videt, byl cely v cernem, byla tma a jak byl tak 10 metru od nas, tak se zeptal jestli je vse v poradku, my ze ano, a on se jeste jednou zeptal jestli je vse opravdu OK, my zase ze ano. Poposel k nam na 5 metru, a najednou jsme videli ze ma v ruce brokovnici...Ivana ze sebe vykoktala asi 3x zasebou jestli tu muzeme spat (dovoluji si oponovat -zeptala sem se jen dvakrat a neee tesne za sebou...), a on ze ano a ze rano at si nemame nechat ujit vychod slunce tamhle nad tim obzorem (machl tam tou metrovou zbrani), ze je to pry prekrasne. Pak odesel.
Rano jsme si ten vychod samozrejme nenechali ujit(treba by nas zastrelil, kdyby jsme spali dlouho) a pokracovali dale k nejvychodnejsimu bodu East Capu, k majaku. Cestou nam trochu zlobilo auto, protoze jsme nabrali nekvalitni benzin. Z Te Araroa vede k majaku prevazne sotolinova cesta. Cestou jsme videli lachtana, ci tulene, ja v tom mam jeste neporadek, kazdopadne byl od nas asi 10 metru a mel takovych dobrych 2,5 metru. Navstivili jsme majak, nejvychodnejsi na svete a jeli zpet. V Ruatoria jsme se zeptali na nejvyssi horu v okoli, na Hikurangi, vysokou 1.754 mnm, v pruvodci totiz pisi, ze zajemci musi zaplatit asi 2$ za vstup na horu, protoze to je posvatne misto... My jsme to meli zadarmo, nic po nas nechteli a jeste jsme prespali zadarmo na parkovisti pod horou. Parkoviste bylo asi tak v 300 mnm. Rano jsme se vysli za pekneho pocasi, vzali to pres chatu D.O.C., ktera je v polovine cesty nahoru, pak jsme se prodrali tradicnim kerovym porostem, ktery tu je snad vsude a otiskli prvni stopy do snehu. Po nekolika dalsich vyskovych metrech jsme to ale museli vzdat, protoze cesta (takovy dvojkovy lezeni), byla pod vrstvou ledu. Otocili jsme to a na zpatecni ceste nam zacalo prset. Na noc jsme se presunuli na plaz do Tokomaru Bay. Dalsi den jsme mrkli na nejdelsi molo na jizni polokouli, 660 metru. Molo se jim asi ale za nedlouho rozpadne, je okolo 80 let stare, ale trochu derave. Ale krasne. Prohledli jsme Gisborne se sochou kpt. Cooka a prespali na plazi u Whakaki. Dasli den, a to je dnes, patek jsme jeli pres Wairou a Napier navstivit nas jablkovy sad s Tracey a Rogerem, kde zustaneme pres noc...
fotky:
Tak sme opet zde, a asi na delsi dobu dopredu... Aby sme to zase vzali pekne po poradku;
1. Pred asi 14dny sme meli prekrasny vylet na vyhlednu ve Whakatane, coz je asi 60km vychodne od Te Puke. Pokochali sme se pohledem na White Island, ktery je stale jeste aktivni a dalsimi ostruvecky a kopecky v okoli, vcetne Hikurangi, coz je nejvyssi hora na East Capu, kterou bychom radi zdolali, nebot se rika, ze kdyz na ni vylezeme a uvidime vychod slunce, budem prvni na celem svete, kdo ho uvidi...Ale uvidime, vsechny hory tu jsou jaksi znepristupnele.
2. Minuly tyden sme hoopli do cerny mysky a vyrazili do Hamiltonu vyjednavat s imigracnimi uredniky o delce naseho pobytu na uzasnem NZ. Dali sme jim dalsi spouystu penez a maji 1mesic na to, aby se rozhodli, zda nas tu nechaji ci ne. (coz nam je asi trochu jedno, jedem na jih s visama i bez nich...)
3. Minuly tyden sme si udelali vylet na Tara Falls, ktery jsou teda opravdu krasny. Zaplatili sme 2.5$ a jeli 25km po sterkacce a dale uz po vlastnich daal proti proudu. Voda vyteka z prostredka skaly, ktera je z lavy, a je dlouhy 60m (viz foto)a byli tam dokonce spatreni uhori, jak se snazi vyskakat nahoru. A protoze je to fakt velky a byli asi unaveni, tak si davali pauzicky mimo vodu ve krovi a trave (anoo, to tam psali na informacni ceduli!). Druhou cast dne sme chteli vyplnit vystupem na vulkan jmenem Edgecumbe, ktery je hnedle velde, jenze jak uz to tu byva zvykem, co je na Maorskym uzemi, to je zpravidla nemozne drahe a nebo se tam radeji vubec nesmi. A kdyz ano, tak jen s povolenim a rozhodne ne o vikendu... Takze sme jeli na plaz, kde byly pekne velky vlny a malem nam sebraly hrnky s cajem...
4. Martin navstivil ragby zapas spolecne s nasimi argentinskymi prateli a udelali si tak pekny "vecer bez bab", protoze my sme chtely jit puvodne v te dobe plavat, ale plany nam trochu prekazila unava a lenost :o)
5. Nas pan domaci -Petr, moc hodny pan puvodem z Anglie- uz pochopil, ze deti z mesta jsou deti z mesta, jinymi slovy smiril se s tim, ze si fotime jeho mlady kravatka a ovecky a hladime jeho psi... No a tak nam udelal predvadecku stirhu ovci -je to opravdu prace jenom pro chlapaky a oveckam se to zjevne moc nelibilo ikdyz Peta rikal, ze jim to nevadi. Dale nam rekl, ze ma na zahrade malickou 1tydeni ovecku, a jeslti chcem, muzem si ji nakrmit. Coz sme s radosti prijali a ted si ji tam chodime chovat, protoze narozdil od tech dospelych blbych ovci, je tahle jeste spolecenska. Obcas na silnici potkavame tehotny kravy a jednu dokonce cerstve porozenou. Jaro je holt tady!
6. Obcas na silnici potkavame tehotny kravy a jednu dokonce cerstve porozenou. Jaro je holt tady!
6. Jeste pro nas Trevor udelal rozluckovou party v mistnim clubu, coz ho chudaka muselo je stat spoustu penez, protoze 7 lidi je 7 lidi... Ale bylo to prijemne, a setkali sme se i se samotnym starostou cele Western Bay Of Plenty. Mame tedy dobre kontakty pro pokracovani na NZ ;o) A SKONCILA NAM PRACE!!! Anooo, vcera sme doklepali posledni hodiny, obcas v desti, pak sme to s Trevorem zapili Tuiiem, poplacali se po zadech, poprali mnoho pekneho, slibili, ze se cestou zpatky jeste stavime na misto cinu- podivat se, co sme to tam vlastne delali ty dva mesice- a jeli sme pryc.
7. V pondeli rano opoustime tuto "diru" a vydavame se na pospas divocine, hehehhe. Takze se smejte a my zas napiseme.
Jeste nejake vzkazy pro vsechny, co maji varic MSR s gumickou misto kuzicky (kdo ji ma, vi o cem mluvime, kdo ji nema, tomu je to jedno...): nefunkcnost gumicky se da lehko vyresit tmelem na predni sklo pro auta. Vezmete trochu na prst a nanesete ze spoda na gumicku, je nutne zaplnit nechtene mezery...
Ahoj vsici, tak jen kratce, 18.8. uz koncime v praci a zacneme zase cestovat, vezmeme to pres East Cape, dale pres Gisborne a pres malou navstevu ve Waipukurau na ten prekrasny Jizni ostrov. Tak po prvnich km okolo East Capu sem dame neco vetsiho...
a po čase opět fotky:
Taaak a uz sme tu opet s nasimi (ne)pravidelnymi informacemi... Takze, abychom nepreskakovali v datech, tak zecnem u toho, ze od 18.6. mame novou praci a s ni i noveho zamestnavatele. Prace v kiwi sadu jmenem "TIDE DOWN" spociva v ukotvovani vetvi rostlinek na ocelovy lanka, ktery jsou prubezne natazeny podel cele rady ve vzdalenosti asi 30cm. Kotveni se dela pomoci umelohmotnych klipsnicek, ze kterych strrrraaasne bolej briska prsticku. Resime to omotanim prstu lepici paskou -pro efekt zarive zlutou- a nas sefik je z toho uplne hotovej a stale opakuje, ze lide jsou mekky :o) Konec vetvicek, aby jen tak ledabyle netrcel, se uvaze na lanko pouzitim "strechie" (coz jsou podle nas normalne nastrihany fusekle, mozna pouzity- dle smradecku). Delali sme 14dni organicky sad ve trech lidech, my dva a Angela. To je mistni kiwacka, ktera se vyznacuje tim, ze si odtrhava kurky od bileho toustoveho chleba, ma dva kone (kterym interne rikame Daniela a Verunka, jelikoz jeden je blond a druhy tmavy, pricemz tmavy po nas stale loudi jidlo a kouli pri tom ocima...) a at se ji na cokoli zeptame, tak nam odpovi nejakou blbost (a ted sem nasra...,protoze uz sem to mela skoro dopsany, ale spadl ten pitomej pocitac a musim to psat znova!!!!), ale je moc hodna a mame ji radi, stejne jako sefa -Trevora. Ten je uplne jinej. Na kazdyho stale ukazuje zdvizenej prst a doprovazi to pridavnym jmenem "bloody". Tento tyden delame na sadu normalnim, tedy neorganickym a ten si rostl jaksi svevolne a vetve tam trci jak vlasy stary carodejnice. My je musime i nasilim otacet treba i o 180stupnu, a je tedy veeelmi snadne je zlomit. Tady Trevor vystupuje jako opravdicky sef. Odnekud pribehne, capne vetev (nemalokdy ji zlomi, pak ji rekne "aaaa fucker") otoci ji a zase bezi dal. Pak mu rikame "magic man", nacez on nam rekne, ze sme uplne blbi a ze by sme radeji meli makat...:o) Nekdy zase resime, kterou vetev fiknout rovnou a kterou nechat a on prijde, zepta se o cem se bavime, a ze mame mluvit anglicky a zase zmizi :o) Taky sme mu privedli 4novy pracanty -argentince, dva chlapce -Julio+Damian a par -Laura + Ferderico. Parecek si vcelku oblibil, ale ty dva moc ne, protoze (myslime si, ze je rasista) Julio je uplne cernej a Damian je zase tak nejak podivne skaredej (a k tomu to jmeno...), porad rika, ze jsou pomali a nerozhodni a at jim jdem pomoct... Je to proste pohodar :o)
Takze na pracovnim poli je to dobry. A mimo praci si tu obhlizime okoli, je to moc pekny. Poradame vychazky na vsechny vyvysene body, ktere tu jsou a jsou pristupne, takze Vam nabizime i nekolik pohledu do krajiny, kterou prave obyvame... Z techto mist je kraaasny vyhled jak na cely kraj, tak na ocean- a vetsinou je tam pekna kosa... Jeste k pocasi (protoze se na to stale ptate...:o) ), to je tak; pres den je vetsinou - ne vsak poslednich 10dni- slunecno a teploucko, dokonce sme uz zase opaleni, a jakmile zapadne slunce, je vcelku slusna zima a v noci i mraziky. Ted ovsem prislo nejake monzunove obdobi a stale chcije a chcije a jsou tu tornada a vichrice a lide se svymi drevenymi domky jsou polekani a zacinaji premyslet o tom, ze by ,meli zacit snad i kontrolovat emise u aut, kdyz vsichni tvrdi, ze to nici ovzdusi a tim se deji tyto zmeny v pocasi... Ale toto podnebi je v jizni casti horni poloviny severniho ostrova, na jizaku je to jine, tam i pada snih. A mame pro Vas i neco fotecek naseho domecku. A to je asi cely, abyste se nezacali nudit a neprestali nas cist, hahahha. Takze "je to fajn? je to faaajn..." :o)
Nazdarek vsici, dnes to bude opravdu kratke, stale pracujem. Takze se toho moc nedeje. Mame se dobre. Jen nas pred 14 dny navstivil Leon Pfeifer se svou pritelkyni, tak jsme pokecali a popili. Bylo to mile. Tak zase nekdy priste.
Tak urcite jste nadrzeni na dalsi zpravy...no moc jich nebude, ale prece se jen od te doby neco malo stalo. Tak stale jsme trhali to kiwi. Ke konci nas to ani nebavilo, teda Ivanu pak jo, ale me moc ne. Je to takova stale stejna "j_b_c_k_". Sady nejsou vysoke, takze se musite obcas ohnout, obcas casto. Casto se nejaky sad zhrouti, a pak se opravdu leze po kolenou a sbira se 0.5 m nad zemi. Ale je to za nami, protoze vcera jsme dotrhali posledni sad a bylo vymalovano. Posledni 3 tydny nas bylo mene a mene, postupne odjizdeli trhaci, take Cesi,a tak se stalo, ze se uvolnil domecek, ve kterem bydleli. Pred 14 dny jsme se tam nastehovali a az do teto nedele, tam budeme bydlet s poslednim cechem Jirkou, ktery s nami trhal jablka. Pak tam budeme sami. Fotky vlozime pozdeji. Od pondeli zaciname dalsi praci. Tu mame naplanovanou do pulky srpna. Pak se odsud musime vzdalit, bo je to tu hrozna dira. :-) Pro ty, ktere to zajima, tak zde je nas baracek. Je to ten maly, primo ve stredu (mozna i ve cvtrtek... :-) ) obrazku, z leveho horniho rohu jde k nemu stromoradi. Bydlime 14 km od oceanu.
Jinak Ivanka si koupila neopren na plavani s delfiny, ruzovy, meli ho ve sleve, ja si musim jeste nejaky patek pockat, az me ho taky zlevni...no a to je asi tak vse co mame na jazyku. Tak se mejte pekne a zase vam vsem neco pekneho napisem, z teto zelene zeme...
další a je jich víc:
Ahoooj milackoveeee, to sme dlouho nic nepsali, cooo? No tak ted to napravime. (taky nas to bude stat spouuuusty penez, protoze NZ je zeme natolik "cista", ze i internet je tu ponekud drazsi a pomalejsi, ikdyz tenhle je natolik rychly, ze snad zvladne i fotky...:o)). Takze aby sme to vzali pekne poporadku;
30.4.
Rano sme si zpakovali vsechny nase vecicky do nasi cerny mysicky a vydali se spolecne s nasimi kamarady vstric novym zazitkum. V planu bylo Tongariro crossing, Mt. Egmont a potom sever -Bay of Plenty. Vzhledem k tomu, ze pocasi nas opet vypeklo, zmenili sme cile. Cestou sme si ruzne pochodili po kseftech a koupili si mimo jine i lepenku- vsak ona se bude hodit, sme si rikali. A ona se hodila hned dvakrat. Nejprve nam pomohla pri sestavovani predmetu, kterym by se dala vytahnout gumicka (o prumeru 0.62cm) z trubicky (o prumeru 1.1cm)v nasem varici. Pripadala sem si jak zamestnanec NASA: Martin porad rikal, co potrebuje a ja sem hledala v aute ruzne predmety a lepila je k sobe... Nakonec se nam to povedlo a varic byl opet funkcni (jednalo se pumpicku u varice benzinoveho...). Sli sme spinkat za duneni deste do strechy a rikala sem Martinkovi: "to je parada, ze nejsme ve stanu, tady je clovek takovej v bezpeci, pred vodou". Netrvalo to ani tri hodiny, kdyz sem si na pericne nahmatala obrovskou kaluz. Neee, to nebylo mee selhani sveracu, nybrz dira ve strese. Pouzili sme tu nasi novou lepenku a udelali jakysi okap z igelitek, a do rana sme prezili relativne v suchu.
1.5.
Rano sme jeli koupit lepenku novou, lepsi, vodezdernou a nalepili ji primo na strechu (mimochodem, uz nam tam tece zase...). Pri te prilezitosti sme si poridili i tazne lano, to se vzdycky bude hodit a jeli sme navstivit vceli muzeum. Bylo to velice poucne, promitali tam film z 80.let, ochutnavka 20 medu, testery medovych produktu a trubka z plexiskla, kudy letaly vcelicky do ulu v budove, a bylo mozno je tak pozorovat primo pri praci. Potom sme jeli na vyhlidku na geotermalni elektranu - vsude spouuusta pary a trubek, dovnitr nas nevzali, takze nic moc.
2.5.
Pocasi stale nic moc, takze sme se rozhodli, ze pojedem na sever rovnou. Na prvni zastavce u vyhledu na Huka falls, nam z niceho nic prestalo startovat auto. Svitili sice kontrolky, ale jinak ani prd. pouzili sme tedy nase NOVE tazne lano, a dale parkovali uz jen na kopecku, aby se nam snaze roztlacovalo...Cestou sme se stavili podivat na vypousteni vody z vodni elektrarny, kdy se za asi 10min napustila dira o velikosti mensiho lomu a za dalsich 10min zase vypustila. Dale sme se zastavili na koupanicku ve Waiotapu par km pred Rotorua(blbe se to sklonuje, tak to sklonovat nebudu...). Byl to zase bazenek z termalnich pramenu. Moooc prijemne, hlavne tam nikdo nebyl, coz bylo jeste prijemnejsi a to i presto, ze je kousek od turistickeho centra (my bychom o nem taky nevedeli, nebyt Zuzky s Jirkou...). Dalsi zastavka byla v Rotorua v servisu. Dave -pan opravar, vlezl pod mysku, upadl na nej kus bahna, vzal si kladivo a vylezl ven a rikal, ze je to spraveny, ze byl jenom spinavej jakejsi drat. Nic za to chtel, rikal, uvidime se pozdeji (nevime, co presne tim myslel) a jeli sme zas dal. Dav dny sme pak stravili u nasich kamaradu z jabka sadu nedaleko Te Puke.
4.5.
Vyrazime kolem poledne a jedeme na Mt.Maunganui. Krasna, jiz necinna sopka na pobrezi jinak odpornyho mestecka. Potom pres Tauranga(proste nebudu sklonovat ty nazvy, protoze Vy je pak na mape uz nikdy nenajdete...) na Coromandel peninsula. Mijime mesto KAtikati, ktery kdysi proslo kiwi kryzi a tak aby prilakali turisty, pomalovali si celni steny domu. V noci sme spali pod nejakym trekem a cihali na posumy, jenze on si pacholek jeden odnesl nastrazeny jabko a my to zaspali...
5.5.
Zase nam nestartuje auto, tak tlacime a nasledne opet vyuzivame naseho noveho lana. Jedeme smer Waihi, kde mame v planu jit do dolu, kde jeste stale tezi zlato. Bylo nas ale malo, tak sme se sli podivat jen do diry -cili povrchovemu lomu. Dale na Hot Water Beach, kde jsou zase termalni prameny vytekajici primo na plaz, kde si clovek vyhloubi diru a pak se v ni rochni. Bylo tam zase strasnejch lidi, tak sme jeli dal, na Cathedral Coves, a ty staly za to. Nejak se nam nedarilo v teto turisticke oblasti najit misto na spani, tak sme se na to vyprdli a spali proste na plazi ve meste Kuaotunu.
6.5.
Rano sme si pojezdili po plazis a kochali se. Pak z mesta Coromandel na sever do vybezku, pres Colvile. Byla to krasna pobrezni sterkacka dlouha asi 18km. Na plazi sme mohli zhlednout moren vyvrhnutou velrybu typu humbackwhale. Opravdu velka, chudinka. Spali sme v kempu temer na plazi, byli tam sami - nadhera.
7.5.
Jen sme se posunuli do nejzassiho mista Coromandelu, kam je mozne dojet autem a tam pobyli jeste jednu noc. Taky spani na plazi, taky nadheram ale uz sme nebyli sami a pasli se tam bejcci mezi nami...
9.5.
Vcera sme se presunuli z Coromandelu do Hamiltonu, kde sme prespali u slovaku v dome a rano (spis odpoledne) jeli smer Otorohanga- cili jih- kde je ptaci park, kde je mozne spatrit kiwiho a jine kousky. Ale nesli sme tam a jeli dale na jih do Waimoto, kde jsou velke jeskyne a poradaji se tam ruzny akce, tak sme chteli vyzjistit co a za kolik. Nepotesili nas, to, co nas nejvic zajimalo stalo 175$, takze docela dost, ale nakonec sme si tam stejne zabukovali tri mista...
10.5.
Rano v 9:30h nam to zacinalo. Na recepci si nas vyzvedl frikulin Rendy, pridelil nam mokry a smradlavy neopreny, my se do nich nasoukali a vyrazili sme. Jeli se par km autem a tam sme si na suchu zkusili slanovat s jejich bezpecnostnim (tezko popsatelnym) systemem. Pak nasledovalo 27m slaneni do jeskyne, jizda na letajici lisce(coz je kladka na lane), pak puzicka s kavickou a susenkou. Dale nam dali pneumatiky, lepe receno duse, ty sme si dali na prdel a skocili do tmy, kde sme nekde ocekavali vodu. Tak dva tri metry hluboko. Voda jak jinak nez ledovaaaaaa. Pak sme si tam pluli a chodili a kochali se glowwormama, coz je neco jako svetluska, ale je to cerv, kterej zije v tunylkach ze slizu a na ten se chyta hmyz, kterej oni jedi. Svitej ze dvou praktickeho duvodu: nejprve aby nalakali zbloudily hmyz a pak aby se nasli pri rozmnozovani -sviti jen samice. Kdyz se potom vylihnou, nemaji pusinky, tudiz nemuzou jist a zijou jen par tydnu. Noo pak sme si vylezli po vodopadu nahoru a bylo po srande, ale toto trvalo skoro 4hodiny a bylo to dooost dobry. Pak nam jeste dali polivku. Dale nasledovala jeskyne Piripiri, kde se nam zabehl Ferda a tak sme museli udelat zachranou misi, ale nastesti sme ho nasli - sice v tom nejzassim miste, kam sme dosli, ale nasli.
11.5.
Rano zase prsi, a nase cesty se Zuzkou a Jirikem se rozdelili. My jedeme zpet do Te Puke, ceka nas kiwi trh, a oni jedou na zapad na Mt.Egmont. Cestou se optene stavujeme v teplem bazenku.
13.5.
Tak uz sme zase zacali konecne makat. Kiwi je jak asi vsichni vime zelene, ale i zlate. To zlate je ma takovou prdelku a musi se s nim zachazet opatrneji a tak se trha na hodinovku. Je ale daleko chutnejsi, protoze je sladsi a chutna jako neco mezi angrestem a bananem a nema chlupy. Kdyz se trha zeleny, je to na kontrakt a je to masakr. Dela se v 12ti clenym gangu a prasule se pak rozpocitavaji. Biny jsou mensi na jabkach, jen 330kg, na traktoru jsou tri za sebou a traktorista obcas nestiha vymenovat. Bydlime u pana kontraktora a majitele sadu v jedne osobe, kterej je skoro tak v pohode jako byl Rob na jabkach. Nebylo pro nas ubytovani, tak bydlime u nej v hangaru, kde parkuje svou lod a jine predmety, ale je tam spolecenska mistnost a pracka a chce za to jen 30$/tydne, takze sme spokojeni vsichni. Bydli tam s nami jetse 3 argentinci a dva rakusani, takze je to jak na jazykovym tabore :o) Argentinci se nam porad smejou, ze kdyz mluvime cesky, ze neotvirame pusu, a stale se divi, ze si rozumime... Proste legrace, co vam budem povidat.
A to je asi tak pro dnesek vsechno, stejne Vas to uz ani nemuze bavit a ja uz sem upsana....Tak az se bude zase neco peknyho dit, tak dame vedet. Mejte se vsichni moooc pekne a piste piste
a další:
Dlouho jsme nic nenapsali, ale melo to prosty duvod, pracovali jsme :-) Pracovali jsme nonstop bez pauzirovani, 7 dni v tydnu. Bylo hodne jablek a musely se proste sebrat. Postupne jsme trhali odrudy Fuji, a pak nejake cervene, pak Pacific Rose, pak myslim Pink Lady atd... Vetsina techto jablek co jsme natrhali sla do Los Angeles. Tak to slo den po dnu az do 21.4. To jsme se tu domluvili a sli jsme si zkusit paintball. Nikdo z nas to drive nezkusil a nikdo z nas take nelitoval. Bylo to opravdu super a do krve se nam dostalo trochu vice adrenalinu, nez jsme cekali. :-) Bylo nas 11 a rozdelili jsme se na dve skupiny. Bojiste bylo v lese s ruznymi prekazkami a polorozpadlymi biny, za ktere se dalo schovat. V nasi skupine byli 4 cesi a jeden svycar, v druhe 4 cesi a 2 brazilci. Po prvni prohrane bitve, pri ktere kazdy palil bez rozmyslu nam brzo dosli naboje. Prikoupili jsme a dalsi 3 hry jsme jiz vyhrali s vybornou cesko-svycarskou taktikou. Byla to sranda, ale modriny najdeme na tele jeste po tydnu. :-) Od pondeli bylo zase trhani, ale jen dva dny. Ve stredu jsme dostali volno, kvuli svatku ANZAC. Je to australsko-novozelandsky valecny svatek. Tato streda byla ale take vyjimecna tim, ze nam Rob s blizicim se koncem trhanim usporadal pravou NZ party s tradicni pripravou masa zvanou Hangi. Dovezl na ni spoustu piv evropskych znacek, coz jsme vsichni privitali, jelikoz tato piva jsou zde nejdrazsi :-) My Cesi jsme je nejdrive pohostili upecenym ceskym chlebem a gulasem a jako zakusek byly palacinky. Pak se jen pilo a cekalo se, az se udela Hangi. To se dela takto. Rano se vykopala dira do zeme, 50 cm hluboka. Do ni se rozdelal kolem poledne ohen a na nej se daly do drateneho kose lavove kameny. Ty nasavaly teplo asi dve hodiny. Pak se to vse vytahalo a na dno se suply ty rozzhavene kameny. Na kameny se dal pripraveny kos s masem, zeleninou a sladkymi brambory, vse zabalane do alobalu (to asi drive nemeli Maori). Vse se to prikrylo mokryma hadrama (tema co se vytira zem ve skolach) a navrsila se na to hlina. Cekali jsme asi 5 hodin, pak se to vytahlo a sezralo. Maso a zelenina se vlastne delala v pare, ktera se odparovala z tech hader. Bylo to moc dobry... Mnam. Ve ctvrek se opet delalo, sice az od 10 hodin, coz nekteri stejne nezvladli a vstali az k veceru. My s Ivanou jsme se nahlasili k 10 hodine v podrousenem, ale trhatelnem stavu. No a to uz je dnes, patek 27.4. a to nam Rob prichystal nejvetsi prekvapeni na konec. Vsechny nas, az jsme opravili pichle kolo, postupne po trech vzal do sveho letaciho dopravniho prostredku a ukazal nam sve panstvi pri akrobatickych obratech s pretizenim 3G. Letali jsme i rychlosti 300 km/h a bylo to sssuuupppeeerrr. Zitra jdem jeste trhat a pak si davame 14 denni dovolenou, pri ktere navstivime nektera mista na severnim ostrove. Od 14.5. mame domluvenou praci v okoli mesta Tauranga, kde bychom meli trhat kiwi atp...zase se ozvem
Ja take dekuji vsem za poslane sms a maily, ktere byly smerovany k 10.4. Moc dekuji, teda jako ja Martin.
Jeste jsme si s Ivanou vzpomneli, ze jsme vam nenapsali nase lehke trable s IRD. IRD je vase danove cislo, bez ktereho vam nemuze zamestnavatel danit vase tezce vydelane penizky. Tzn, ze neni IRD, nejsou penize. Na NZ, aspon tedy v sadu pri sberu jablek, se vyplata dostava jednou tydne. Ihned po prijezdu na sad, to bylo pred mesicem, jsme si pozadali pres nase zamestnavatele o nase IRD. Vypsali jsme formular a oni to poslali postou tam kde to vyrizuji. Vam by to melo dojit zpet vyrizeno do 14 dnu zpet v papirove forme. Pokud chcete IRD cislo drive, muzete se pokusit tam zavolat a oni vam ho reknou, kdyz to jiz budou met vyrizene. Nechali jsme jim 10 dni a po 20.3. jsem tam volal kazdy den a kazdy den stale stejna odpoved. Bohuzel, ale vase zadost jeste nedorazila. Kdyz sem na linku volal podesate, tak uz jsem se ani nemusel predstavovat. Uz me pomalu poznali po hlase. A radili, poslete to faxem a napiste URGENT, ze to bude vyrizeno do 48 hodin. I NZ posta udela obcas chybku, ale prej se to tu stava jednou, maximalne dvakrat za 10 let. Asi tak 3.4. jsme to uz s Tracey nevydrzeli a poslali jsme tedy podruhe vyplnenou zadost faxem. Ubehl druhy, treti, ctvrty den,.....a nic. Opet jsem volal a stale stejna pisnicka. To neni mozne, to jsme tu jeste nezazili, blablabla. Vase zadost u nas neni, poslete to jeste jednou. 10.4. v utery rano jsem vyplnil zadost potreti. Sedl do auta, a mezitim co Ivana vydelavala nase virtualni penize v sadu, tak sem jel 80 km do Napieru osobne predat zadost do mistniho danoveho strediska. Zacal sem zvolna, pak pritvrdil, pani ani nedutala, pak rekla ze to neni mozne a kdyz to je URGENT, tak do 48 hodin a blablabla. No nicmene, prijel sem do sadu v poledne, vlezu na strom , a za chvilku jde Rob a Tracey okolo a Rob rika, ze mu volali z kancelare, ze prave prislo IRD pro me a Ivanu faxem. :-) Takze osobni navsteva udelala sve a kdyz se chce, tak se to zvladne i rychleji nez do 48 hodin. Takze to jsme dostali darek na me narozeniny a aby toho nebylo malo, tak nam dnes prisly pasy z imigracniho a prodlouzili nam pracovni povoleni, a tudiz i legalni pobyt na NZ do 30.9.2007 Co bude pak, to ukaze cas...
další:
Takze teda predevsim vsem pekne dekuji, jako Ivanka, za vsechna ta prani, tolik jsem jich snad v zivote nedostala -evidentne se vyplaci odjizdet do dalekych krajin...
Dale k susenemu masu: kdyby sme tusili, ze mame malo jidla, tak si ho vezmeme vic, protoze ho bylo plne auto. Navic trouba neni k dispozici a kdyz si davame masicko, tak si ho radeji ugrilujeme, nez ho nekde susit :o)
Dalsim bodem vhodnym k nasi reakci je ta nezdrava Velikonocni hostina! Nejsme si jisti, jestli jeste porad nemame radi indianky... A beranek, hovezi, kuratko, nadivka a vselijake podobne dobrutky jsou jen pozemske radosti, a ty nam dusi neobohati :o) (mame tu kolegu trhace, ktery nam obcas predcita z Bible...)
A ted uz zase k vazne praci... Prijeli jsme z vyletu z hor Ruahine Rangers, nezmokli sme-ale zasnezili se- a uz sme tu. Bylo to krasny, jak jinak taky, ale uz to opet skoncilo.
Vyjeli sme v patek nejak po obede, dojeli na temer schovany track(temer proto, ze ceduli, kde ho najdem sme si vsimli az cestou zpet) a tam jsme zapustili koreny pro jednu noc. Vecer sme slyseli kiwiho, ale Martin mi to porad neveri. Delal takovy zvuky jako prasatko, pozdeji sme si v chate precetli, ze se tomu rika snuffling noise.
Rano bylo malicko primraceno, tak sme byli zvedavi, jak to pocasi nakonec dopadne. Z naseho parkace bylo videt i na Ruapehu(to byla ta sopka, kde sme byli posledne). Zacatek cesticky byl dost nahly, cesta sice sirokanska jak pro skolni zajezdy, ale hodne hodne strma. Asi po pul hodine sme dosli k mistu, kde se cesta i s kusem svahu usmykla a tak sme museli jit po objizdce. Pak sme dorazili k nadhernymu drevenymu mostecku (nic pro slabe povahy) a dal asi pul hodiny a byli sme v chate. Vylet na dve hodinky, ale pro botaniky by to bylo tak na dva dny. Celou dobu jde clovek opravdovou busi, pripada si jak nekde v Brazilii (aspon co zname z filmu...). Roste tam napriklad kapradi, ktery je velky jako palma. A takovej kerik, ktery sme si soukrome nazvali brokolice.
Na chate Rangi hut sme si dali neco maleho k jidlu a kochali se krajinou. Pak zacali chodit dalsi lide, a jedna rodinka tam s nami zustala. Jejich tata se ptal, jestli je to nase auto, ze se u nej ucili zemepis, na zadni sklo nasi mysky sme si nakreslili nasi vlajku... Vecer se zatahlo a vypadalo to na dest, ale nakonec jen snezilo.
Rano bylo zase jako malovany -zaciname nabirat dojmu, ze na Zelandu prsi(snezi) snad jen pres noc, coz se nam dost libi. Takze sme posnidali a vyrazili na tu nasi hrebenovku. Cestou se zatahlo, ale porad to bylo pekny. Sli sme cesticku jmenem Deadmans track. Ani nebyla moc smrtinosna, jako bahnaplna. Sesli sme dolu k autu a vydali se zase na cestu. Tentokrat k mori. Stavili sme se u nejdelsiho nazvu na svete (viz fotka, nebot to nedokazu opsat) a dal az k Porhanghau beach. Tam sme prespali, cely dnesni den se tam ruzne valeli, hrali si s prochazejicimi psy, Martin me neustale zahrabaval, ferda se priblble usmival, ale do vody vic nez po kolena sme si netroufli, je prece jen podzim...
No a ted uz sme zase tady a zitra jdeme do prace, takze se tesime, ze zase budeme budovat zivot a ne si jenom blbe uzivat... :o)
Po veselych historkach vam dnes napiseme jak se tu stravujeme. Je to celkem podobne, jak v CR, ale par odlisnosti by se tu naslo. Tak za prve kdyz priletite na NZ, tak nesmite mit v batohu pomalu ani cokoladu. Prochazite po imigracni kontrole bio kontrolou. Takze kdyby jste nekdo letel na Zeland a v batohu mel nasmazene rizky, tak by vas asi rovnou zavreli. Dobre, tak nezavreli, ale vsechno jidlo musite vyhodit, nez vyjdete z kontrolovaneho prostoru na letisti. Prileteli jsme nekdy okolo poledne, takze na jidlo nebyl cas, napili jsme se na letistnim WC :-) Prvni obchod jsme navstivili ten den vecer a koupili si bagetu a nejaky syr a jeste testoviny s majdou. Ceny jsme nesledovali, protoze prvni den na druhem konci sveta jste plni jinych vjemu, nez myslenek na jidlo. No, pak jsme koupili to auto a presunuli jsme se do naseho sadu. Behem jizdy jsme nakoupili opet nejake bagety, bulky se syrem a podobne veci, plus opet zasobu testovin na nekolik dni dopredu, bo jsme nevedeli kam vlastne jedem a jak to tam vypada.
Kdyz jsme prijeli na sad a seznamili jsme se s nasimi spolutrhaci jablek, tak nas ihned zarazilo, ze vsichni maji na taliri megaflakotu masa. Hmmm, asi se tu vydelava hodne penez, rikali jsme si. Tak jsme pochytili prvni informace o novozelandskem jidle a vyrazili do kramu. Maso, ktere tu jime je prevazne hovezi, protoze je levne. Kilogram hoveziho, napriklad na steak vyjde okolo 130 kc. Dalsi velmi dobra pochutina je klobasa. Neni to ale lecjaka klobasa, ale vlastne mlete maso ve strivku. Klasicky jemny parek se tu neprodava. Kilogram techto klobas vyjde na 100 kc. Obcas koupime nejake kureci, treba do testovin, ktere je stejne drahe jak u nas. Takze zadna drahota. Jinak tu maji vybornou zeleninu, i mrazenou. Trochu jsme posledni dobou zacali ujizdet na spenatu, podobne dobry u nas nikde nemaji. Prilohy tu jsou jako u nas. Chleba je pomerne drahy a ne moc dobry. Ji se tu prevazne toustovy, ktery mame hned pryc. Uz jsme si i koupili chleba v celku, pripominajici nasi moskvu, ale take nic moc. Dalsi velkou zvlastnosti je, ze veskere mlecne produkty chutnaji a ted uz i pachnou stejne. Drive nam to totiz vonelo. Maji takovou zvlastni kravskou chut. Je to v masle, mlece, syru, jogurtu... Ale nic se neda delat, jist se musi. Co tu maji opravdu dobre, tak to jsou pomerne levne a velmi dobre kolace (cake). Za 3 dolary se da koupit velky kus kolace a zatim vsechny byly vyborne. :-) Uz jsem delal 3x palacinky a vzdy se po nich jen zaprasilo, vcera 30 ks. A abych nezapomel na kuraky a alkoholiky. Tak kurivo je tu pomerne drahe. Nasi kourici spolutrhaci musi udelat o nejaky ten bin vice... Krabicka cigaret nevim kolik stoji, ale je asi dost draha. I mistni kiwaci si bali tabak do papirku. No a prumerny kurak(krabicka denne) tu vykouri tabak za 10 dolaru denne. Pivo jiz vime z vlastni zkusenosti a celkem ujde. Neni ani tak drahe, protoze plechovka 10 stupnoveho piva obsahu 0.44 l vyjde na 1 novozelandsky dolar. Takze to je vse k dnesnimu lahodnemu prispevku a prejeme dobrou chut.
Tak nasi drahouskove, pro zacatek pro Vas mame veselou historku...(aby ste si nemysleli, ze se tady snad nudime nebo tak neco). Stalo se to vcera, lehce po ranu. Cekali sme az prestane prset, abychom mohli jit trhat jablicka, kterym voda nedela dobre...Z toho plyne, ze bylo mokro, a ze sme tedy trhali v gumovych botkach, nebo-li holinach.(pro ty co to nevedi, zebriky jsou kovove). Aaaano, spravne hada ten, kdo si mysli, ze z nej Yvanka uz konecne spadla. A nebyl to jen tak ledajaky pad, byl to primo let.(Zrovinka sme byli na stromech, ktere jsou ponekud vetsi, maji hustsi a silnejsi vetve, nez vsechny ostatni.) Stala sem na samem vrsicku(coz je neco malo pres dva metry), s kabelkou temer plnou jablicek na brisku, kdyz se nahle muj zebrik uklonil doleva, cimz ja sem letela doprava. Dopalda sem na vsechny ctyri, vysypala sem vsechen svuj ulovek a jen cumela a divila se, ze se mi nic nestalo. Jen sem chytla par vetsi po cumaku, takze me celej oblicej boli -nemohu slozit hlavu do dlani- a Tracy se mi porad smeje, ze budu za nedlouho vypadat jak duha...:o)
Takze to jen tak pro pobaveni a ted zas k vazne praci. Mejte se pekne, a az zase nekam skocim, tak Vam to urcite napiseme.
Ahoj ahoj ahoj, opet se hlasime z druhe strany Zeme. Mame tedy po dovolene, a zitra zaciname opet trhat. Ale ne na dlouho, o Velikonocich bude volno, protoze by nam museli dat moc velky plat, kdyz jsou svatky...
Takze jak sme se meli? No byla to pohadka - az na male detaily :o) Domluvili sme se s jednim parem, ktery tu take trha, ze mame stejnou cestu a tak ze muzeme nasi turu absolvovat spolecne (koneckoncu, do hor se ma chodit minimalne ve trech, vsak vime). Takze sme vyrazili zpet na sever do Tongariro NP, ktery obsahuje, mimo jine, dve velke sopky -jeste aktivni.
Prvni den sme si dali odpocinkovy, u mesta Taupo, kde je obrovske jezero, ze ktereho vyteka reka(necekane), na niz je onen Huka Falls- viz.foto, a skace se tady bandzidzamping, sjizdi se na kajacich, no proste mesto plne legrace(taky je tady nejlevnejsi tandemovy seskok z 5km za 175$ -tak si ho asi dame).
Dalsi prima zpestreni po trhani jablicek a hrusticek bylo celodenni lenoseni v termalnim prameni, ktery usti prave do jiz zminene reky. vodicka tam ma teplotu taaak prijemnou, ze to skoro az pali. Ma jedinou chybicku; nesmi se v ni potapet, protoze obsahuje jakesi cerviky, ktery radi lezou do usi a pak jejich posuny smeruji do mozku, kde nadelaj peknou paseku...
Druhy den sme se si poridili permanentku na horske chaty. Je to legracni, jedna noc stoji 10$ pokud se jedna o backcountry hut a 20a vic$, kdyz je to Greatwalk hut, a nase permanetka na rok stoji 90$(mozna pak budem v nejake te chate bydlet...:o) ). V kancelari Zivotniho prostredi sme zjistili pocasi na nasledujici dny -nastesti jim nevysla predpoved- a vyjeli vzhuru, vstric novym zazitkum.
Cilem bylo obkrouzit za 5dni celou horu Ruapehu - neco blizsiho o Tongariro NP. Na prvni chate jmenem Whakapapaiti sme byli sami, takze parada. Malinko nam zacalo prset az jako snezit, coz nas moc netesilo, ale daleko mene nas tesilo, kdyz sme si u vecere uvedomili, ze nejdeme 4dny, ale 5dni a tudiz mame pomerne DOST malo jidla (pozdeji se ukazalo, ze jidla bylo malo i na 3dny chuze...).
Rano sme se probudili do krasne modre oblohy, a vysli. Krajina hodne se lisici od Alp ci jakychkoliv jinych hor- chvili podivne rostliny, chvili lavove kameny, pak zase pisek- fakt dobry. Teren pomerne narocny, ikdyz zase od pohledu neskutecna dalka se dala ujit za kratkou dobu. Kdyz sme tak k veceru- pravda, vysli sme v poledne, protoze kazdodenni trasa trvala max.6hod- uz celkem unaveni, sme si rikali, ze chajda bude nekde blizko, sme sli jeste skoro 45min, nez sme ji konecne objevili...Ale stalo to za to kamaradi, opet sme tam byli sami. Jmeno chaty Mangaturuturu s prosklenou stenou, ze ktere byl vyhled na Mt.Ruapehu(viz. foto Ferda s dalekohledem). Rano sme opet vysli tak nejak pred polednem. Cestu nam zneprijemnilo asi 5km chuze z kopce po asfaltu a navic mirny hlad, ale byl to zase uplne jiny teren a krajinka nez predchozi dva dny. Clovek se stale nemuze vynadivat... Taky sme si lamali hlavy, proc je obcas na stromech tak pul metru siroky pas plechu. To sme zjistili pozdeji; je to proti posumum, ktery zerou vzacnou rostlinku zijici prave ve vetvich techto oplechovanych stromu. Dnes se nam chatu Mangaehuehu podarilo najit snadno, bohuzel uz sme nebyli sami. A co hur, jak uz sme tak dost trpeli nedostatkem potravin, spolunocleznici byli skolaci, ktery si tam vytahli pul kila slaniny, 20 vajec,chleby a podobne laskominy, takze nam nezbylo nez chatu opustit, dokud se nenajedi...(pro zajimavost: s Martinem sme napul jedli pul 500g pytle testovin po 5hodinove chuzi s baglem bez jakekoli tratovky!!!).
Rano nas vzbudila vune jidla od deti, takze se krute probuzeni pri pomysleni, ze k snidani mame pouze nudlovou polevku...Ale co, rikali sme si, aspon ze je pekne -uz treti den, coz na mistni pomery nebyva normalni. Sli sme tentokrat podivnym terenem, pripominajicim poust. Na chatu Rangipo sme dorazili k odpoledni, kde jaksi zase byli oni zrouti ze skolnich lavic. Tak sme zavarili druhou polovinu testovin a zakazali si mluvit dale o jidle i o piti.
Prislo rano ranicko, o tom, ze detem jidlo nedochazelo uz ani nebudu psat, ale vyhled z chaty byl naprosto luxusni; byla inverze a my byli nad ni, do toho svitilo slunce -predpoved pocasi stale nevychazela- naladeni timto prirodnim ukazem sme vyrazili na nejdelsi trasu opet pousti. Prechazeli sme i Lahar -reku vytekajici z krateroveho jezera sopky. To ma jednu vlastnost, ze pred tydnem preteklo a strhlo mimo mostu, po kterym sme meli jit i vyraznou cast svahu v okoli a silnici dole v udoli...Byl to asi fakt hukot, kdyz to prdlo, onen mostik byl totiz asi 15m nad obvyklou hladinou reky. Cesta pokracovala dal, hlad byl stale vetsi a krajinka nam nabizela stale nove a nove ukazy. K veceru sme spocinuli na chate jmenem Waihohonu, ta uz byla s plynem a tudiz za 20$.A taky se spoustou pitomejch urvanejch nemcu, ale i parem prijemnych cechu, kteri nam dali mrkev. Aspon neco maleho na zub...:o)
Rano mame prijemny budicek -nemci nehovorici absolutne anglicky netusili, ze kdyz vari vodu, ktera dela paru, se zavrenymi okny, ze spusti pozarni alarm a jeste ke vsemu 2x za sebou. Pomalu jsme se zacali spojovat jak za valky s Americany a Brity, proti jednomu utocicimu narodu. No nic, cekal nas posledni den chuze k autum, kde bylo tolik vytouzene jidlo. Martin, prezdivany Krakonos (protoze po horach nechodi, jen je prekracuje...) sel napred pro vuz, ktery byl jeste hodinu cesty od konce tracku. My sme sli pomaleji a vypraveli sme si o tom, co sme kdy jedli dobreho... Kochali sme se pritom okolim a dvema nadhernymi jezery - Blue Tama lakes.
Pro dnesni den sme si naordinovali vystup na sopku Ruapehu. Za 20$ jsme zakoupili jizdenku na lanovku, ktera nas vyvezla o asi 600m vys a pak uz pekne po svych. Pohled do krateru nas doopravdy okouzlil, a jeste vic pohled na jiz zminene Crater lakes. Vsude byla strasne citit sira, Martin zvedal neustale nad hlavu kameny v prumeru 1m velike (byly totiz z pemzy...) a nevychazeli jsme z udivu. Cestou zpatky jsme sli pres dno krateru -zvlastni pocit, cely to bylo takovy mekky, cerny a smradlavy...
Denska uz jim konecne vysla predpoved pocasi a tak prselo od rana. Coz nam prekazilo plan, jit jeste Tongariro Crossing, kde je mozne videt dalsi sopecky a kopecky. Zajeli jsme tedy do pstruziho muzea, kde byli rybicky od malickych az po skoro pul metrovy obry, ktery se dali pozorovat prosklenou stenou. Zakoupili sme pro ne krmeni a koukali, jak se rvou. Pak jsme jeste zajeli do teplicka k cervikum, prespali a rano zpet do sadu. Dneska bylo jeste volno na prani, odpocinek, spolecenske hry - hlavne sachy (neuveritelne, hrozne nas to vsechny bavi a bez particky sachu nejsme ve sve kuzi...), a zitra zase do prace.
Takze to je v kostce asi vse, a dalsi nase pocinani bude zase tady, ale az za nejaky cas, az bude o cem psat :o)
další várka fotek (odkaz směřuje na stránku, kde najdete jednotlivé várky fotek rozdělené do adresářů):
Dotrhali jsme prvni cast jablek a nez dozraje druha varka, tak jsme dostali volno. Bude asi 12 denni a tak je docela mozne, ze tu nic nenapiseme. Pojedeme na nejaky trek do parku Tongariro a jeste nekam. Pak napiseme a vlozime opet varku dalsich zajimavych fotek...
Kdyby jste si chteli najit kde se prave nalezame, tak je to zde. Jak je ta bila skvrna uprostred, tak to je nas takovy stredobod vseho deni...a to okolo to jsou vsechno ta jablicka...zatim pa
Dnes tu byla streda, rano jsme zacali trhat hrusky. Ty nejsou tak zabavne jak jablicka, Musi se s nema jak s vajickama, utrhnout samozrejme i se stopkou a cele opatrne vlozit do batohu na brichu aby se neposkodila slupka. I ty biny maji na hrusky specialne upravene. Jsou cele vypolstrovane. Je to jinak docela piplacka, protoze strom hruska trochu picha. Az obcas do krve. No a aby byla zarucena kvalita utrzeneho ovoce, tak hrusky jsou placene ne od toho co se natrha, ale od hodiny. Tim se zaruci, ze kazdy si dava pozor. Nicmene jsme je dnes dotrhali a zitra pujdem opet na jablicka.
Dnes jsme si byli take konecne zridit ucet v bance. Pripadal jsem si jak v nejakem sci-fi filmu. Rekl jsem, ze chci zridit ucet v bance s kartou, a slecna u okynka ze ok. Dal jsem ji moje inicialy. Pak to napsala do pocitace a vytiskla jeden papir formatu A4. Ten sem podepsal, kopii me nedala. Vytahla ze supliku platebni kartu a polozila ji prede me. :-O Bezi asi tak 7 minuta toho co jsem ji pozdravil. Nastalo 10 vterinova trapna chvile ticha a pak se me zeptala jestli jeste neco chci (protoze proc bych tady jeste stal ze, mam vse co potrebuji). Ja sem na ni koukl a vyblekotal ze sebe neco ve smyslu toho, ze prijizdim asi z uplne jine planety, mozna i galaxie. Kdyz sem ji rekl, ze v nasi krasne zemi plne bank ocenenych Banka roku, me dojde platebni karta po 14 dnech, tak se ji lehce podlomily kolena. No a urcite si rikate co treba PIN. Ja si to take rikal. V 9 minute me poslala o 5 metru vedle, ke specialnimu okenku, tam sem zastrcil mou novou kartu do ctecky. Namackal jsem PIN jaky chtel a v 10 minute jsem odesel z banky. Neuveritelne ze? Ale opravdu se to dnes stalo. Tak cau z teto "lehce" vyvynutejsi zeme.
první várka fotek:
Ano, jak rika nase babicka (teda ta nasa z Brna), mame si radeji budovat zivot, vzali jsme si to tedy k srdci a kdyz jsme dnes dostali volno od Roba(naseho sefa) a jelikoz je 27 stupnu ve stinu, tak jsme si vyjeli k oceanu zabudovat zivot. Mame to k nemu asi tak jako z Brna do Noveho Mesta na Morave...cestou jsme potkali tak 3 auta a milion ovecek. A 1/2 milionu kravicek. Take jsme museli prekonat malou pahorkatinu a kdyz jsme vjeli do maleho posledniho sedilka otevrel se pred nami krasny Tichy ocean. Sjeli jsme k pobrezi a udelali si maly vylet po plazi. V jednu chvili, ktera trvala asi tak hodinu jsme nepotkali ani zivacka, pripadali jsme si jako ZTRACENI... cekali jsme kdy prijdou TI DRUZI. :o Ocean mel asi tak 18 stupnu, Ja sem do neho hopl, az to zasycelo. Ivane se tam nejak nechtelo, pravda voda byla trochu studena a Ferda tam skocil z batohu. Zpet jsme neco nakoupili a pak to sezrali a to je zatim vse.
A opet nejake info od jablecnaku :o)
Vlastne jsme Vam vcera ani nerekli, co a jak tu delame. Takze kdo to zna, muze dnesni prispevek preskocit...
Je to tak; mame na krcku poveseny takovy jakoby batuzek, ale misto na zadickach ho mame na brisku, a do nej opatrne vkladame ty vlastnorucne ulovena jablicka. Roztomile, ze? Ano, prvni ctyri hodiny to tak opravdu je, po obede zacinaji bolet zada a pracky z ty posrany nuse, ktera je stale plna tech padavek! Nee, zatim nas to stale bavi, ikdyz trochu to boli. Ty jablicka, ktery tady hazime na zem jako odpad, jsou mnooheeem lepsi nez ty, ktery si lze poridit za 52kc/kg u nas v Bille u Ronda!!! Ze zacatku nam to bylo lito, a tak sme je aspon jedli, ale po trech kouscich uz clovek nemuze a tak do nich jenom kousne a zahodi a ke konci dne uz ani to ne. Delame od pul osmy- kdyz vam zacinaji hlavni zpravy na Nove, a koncime v pet- kdyz Vy uz pomalu nekteri vstavate do prace ci do jine zabavy. A tak zatim co Vy spinkate, my se tady opalujeme (fakt to dost pece, mame krem s UV 45, a stejne sme kapku cerveni trpaslici :o) ). No a abychom to nezamluvili: z tech nusi, co mame na briskach, pak vysypavame, ovsem s maximalni opatrnosti, vsechny ty drobecky do binu, coz je takova bedna, ve ktery sme dneska byli tri a dalsi tri by se tam v klidu vesli. Noo, techhle bedynek sme vcera udelali 3 a dneska 6, takze nas vsichni chvali, jak sme dobry. Timto tempem tedy zitra musime dat 12, hihihi.
A pokud by Vas treba zajimalo kde prave sme, tak si vemte mapu nebo atlas nebo neco, kde je NZ a najdete si Auckland. Z nej pak bezte na jihovychod az k mori, do Napieru (a tam jeste ne) odtud dale na jih do Waipukurau. No a dle meritka vasi mapky to bude 2.4 az 10cm, chachacha. Tak joo, my jdeme spat, a Vy jdete pracovat. Bez prace nebudou jablicka :o) (dozvedeli sme se, ze kdyz jsou jablicka pekny, za to hnusny, tak se vozi do Nemecka) Tak papapa MYF
Auto jsme samoszrejme opravit nedali, i presto, ze hrozilo vazne nebezpeci naprosteho skonani motoru v pripade praskleho rozvodaku a vyrazili jsme smele na jih. Vcera jsme doplnili nadrz na max -clovek nikdy nevi, kdy mu dojde palivo. Jelo se nam vesele, jakby taky ne, kdyz Auckland zustaval stale vice za nami, a najednou si Martin povsiml, ze nejak podezrele rychle ubiva benzinu. Ponekud sme znejisteli, pri pomysleni, ze nase Myska zere 30l/65km, a u nejblizsi pumpy dobrali plnou -opet!. Nastesti sme zjistili, ze chyba je v rucicce, ktera ma ukazovat stav nadrze... Takze jedeme dal, uz je nam zas veselo, jen nas stisnuje pocit na nehostinou krajinu mihajici se za okny. Sucho, sucho, jeste vic sucho, v tom suchu se pasou ovce, obcas i kravy nebo kone, a pak zas sucho...Sem tam nejaky suchy kopecek, a pak zas rovina -takle nam to ubihalo asi 320km a pak uz byly videt hory, obcas i zelene, ale co sme mohli cekat na konci leta. Po asi 550km sme si zahrali hru "najdi Roba nebo Tracy" (lidi, kteri nas meli ubytovat na sadu a rict nam co a jak). Netrvalo to ani pul hodiny a po zbesilem prejizdeni z jednoho sadu na druhy sme se dostali do toho puvodniho a tam uz konecne zakotvili. (davame za pravdu Kyblikum, Novozelandska anglictina opravdu nema s anglictinou moc spolecneho...) Rano prijela Tracy, priletel Rob(majitel sadu ma vlastni letadelko) a dali sme se do prace. Slo nam to dobre- za dopoledne 1.5 binu ve dvou, coz je pry dobre, a byla pauzicka. trochu pozde ale prece nas mistni informovali o nejvetsim vyskytu rakoviny kuze na svete a to prave v teto oblasti NZ! Zacali sme se teda mazat, ale jak rikam, uz bylo trosicku pozde... Ted se domazavame, abychom zitra vubec mohli vylezt ven a zerou nas ty mrchy kousavy, takze jdeme spat (tam snad nebudou...). A vy jdete pekne do prace, protoze bez prace nejsou kolace :o) Zdravi Vas samozrejme Ferda (fotky nekdy budou, hehehe) Joo, a co se tyka rizeni vlevo, je Martin jak rodilej Kiwak (ja se zatim drzim na miste zavoznika...), jen ta pitoma prednost zprava, ale to se casem poddaaaaaaaaa
Let byl pekny, ale trochu dlouhy a drncavy [hlavne ten ze Soulu]. Hodinu trvajici turbulence dost omezovaly v chozeni na zachod a taky jsme dostali diky tomu jidlo pozdeji, nez by melo byt. Ale vsechno tohle "utrpeni" vynahradily jihokorejske letusky, jsou takove jine a exoticke. Nicmene jsme zde. V Soulu byla teplota asi jako u nas a dest. Ale tam jsme ani nelezli z haly. A v Aucklandu nas privitala modra obloha, + 25 stupnu. Tak jsme pomerne pekne prosli vsemi kontrolami a zaplatili si bus do centra z letiste. Mezitim si teda oblekli kratasy, sandaly a kratke tricko. Je tu taky pomerne vlhko, Jeste mame trochu problemy s tim se na prechodu pro chodce otocit doprava ale to se podda. Ubytovali jsme se v takovem zarizeni pro cestovatele za docela slusny peniz na dve noci. Prosli jsme si vecer jeste Auckland. Zajimave je, ze zde zapada slunko okolo 20.30, ale ono se neni co divit, kdyz tu konci leto... Hned rano jsme se vydali koupit nejake auto, zdejsi system je opravdu netradicni, ale zato jednoduchy. Prisli jsme do Backpackercarmarket. To je neco jako nas autobazar, akorat ta auta prodavaji majitele, kteri u techto aut cekaji a nabizeji je jak na trhu. Vybrali jsme si po nejakem vahani cernou dodavku za 2500 NZD. Pak prisel nejakej opravar a napojil auto na ruzna zarizeni, lehne si pod to, proste na tom udela kontrolu a rekne ze aby to bylo v poradku do budoucna tak se do toho bude muset vlozit 500 dolaru. My jsme to rekli majiteli a ten to slevil na 2000 NZD, auto se prepsalo a je nase. Jeste si zalozime ucet v bance a podivame se s autem do nejake opravny. A zitra, tj. 7.3.07 vyrazime do sadu, nejakych 500 km jizne, kde nejakou dobu budeme pracovat na sberu jablek.
Dotazy, poznámky, komentáře jste mohli psát dříve:
Ferdasci
Noo, SMS nam nechodi, protoze nam tu nefunguji telefoooni. Oni jsou tu nejak o 30let dopredu si myslime - vse je takove HI-TECH... Tudiz nase stare nokie a jim podobne... :o(
Holt az doma, tak se smejte
ㅡㅛㄻ챠
2008-02-09 02:07:44
Ali
hola rostaci, nevim, zda vam chodime sms, tak radeji jeste raz. Kdy byste meli cas po tom vasem priletu na me a par nasich drahych? diar se plni.....tak sup sup ala
hola rostaci, nevim, zda vam chodime sms, tak radeji jeste raz. Kdy byste meli cas po tom vasem priletu na me a par nasich drahych? diar se plni.....tak sup sup ala
2008-02-07 10:41:54
Ferda
Tak ji to uz nekdo reknete...Haf
Tak ji to uz nekdo reknete...Haf
2008-02-03 00:49:13
ali
mohl by mi někdo prosím prásknout proč jsou slavní? děkuji
mohl by mi někdo prosím prásknout proč jsou slavní? děkuji
2008-02-01 08:56:03
EFKA
AHOJA DRAZÍ, OPĚT VÁM TIŠE ZÁVIDÍM U FOTEK, KTERÉ SI PROHLÍŽÍM ZE EVÉHO KANCELÁŘESKÉHO KŘESLA:)..ALE UŽ SE NA VÁS STRAŠNĚ..TĚŠÍM!!!!TAK UŽÍVEJTE POSLEDNÍCH DNŮŮ..BUDETE JE SEM POTŘEBOVAT..ZDRAVÍ EFKA
AHOJA DRAZÍ, OPĚT VÁM TIŠE ZÁVIDÍM U FOTEK, KTERÉ SI PROHLÍŽÍM ZE EVÉHO KANCELÁŘESKÉHO KŘESLA:)..ALE UŽ SE NA VÁS STRAŠNĚ..TĚŠÍM!!!!TAK UŽÍVEJTE POSLEDNÍCH DNŮŮ..BUDETE JE SEM POTŘEBOVAT..ZDRAVÍ EFKA
2008-01-30 20:21:25
martin
staci se zeptat po Praze...
staci se zeptat po Praze...
2008-01-23 08:31:54
ali
okamžitě mi to řekněte!!!!sím sím
okamžitě mi to řekněte!!!!sím sím
2008-01-21 08:51:09
martin
ano, ano, byla to velka slava, cela CR to vedela...alespon ti co ctou MF DNES
ano, ano, byla to velka slava, cela CR to vedela...alespon ti co ctou MF DNES
2008-01-21 02:50:34
ali
me neco uniklo s nejakou slavou? Vy jste se nejak proslavili?
me neco uniklo s nejakou slavou? Vy jste se nejak proslavili?
2008-01-11 15:48:24
ferda ferdovi
ahoj, všechny Vás zdravím a těším se na Vás.....f.
ahoj, všechny Vás zdravím a těším se na Vás.....f.
2007-12-30 10:33:49
Ferda ferdauprotinozcu@seznam.cz
Mila Pavlinko, sem rrrrad, ze si konecne pochopila, jak se dostat do galerie... A vis, proc se tam porad ja a ne Yvan? Protoze na ni nikdo neni zvedavej :o) Ta hvezda sem tady JA! (A toho Plysaka si vyprosuju...)
Mila Pavlinko, sem rrrrad, ze si konecne pochopila, jak se dostat do galerie... A vis, proc se tam porad ja a ne Yvan? Protoze na ni nikdo neni zvedavej :o) Ta hvezda sem tady JA! (A toho Plysaka si vyprosuju...)
2007-12-23 09:01:43
Pavla
Ale zase, když už nikdo nepíše, tak můžu psát třeba i kraviny..Ne?
Ale zase, když už nikdo nepíše, tak můžu psát třeba i kraviny..Ne?
2007-12-20 12:50:48
Pavla
jéž tak jsem to konečně pochopila s tím rozklikáváním, moooc krásná http://www.madasport.cz/nz07/NZ_13/slides/IMG_9232.html
jéž tak jsem to konečně pochopila s tím rozklikáváním, moooc krásná http://www.madasport.cz/nz07/NZ_13/slides/IMG_9232.html
2007-12-20 12:50:13
Pavla
Rozhodně nezůstavát, 16 000 zemětřesení ročně!!
Rozhodně nezůstavát, 16 000 zemětřesení ročně!!
2007-12-20 12:46:13
Pavla p.pape@seznam.cz
Ivánku, už neotravuj s tím plyšákem a ráčej se vyfotografovat, ať víme, jak jsi teď krásná, jo? A to zemětřesení Vás nezasáhlo, viď?
Ivánku, už neotravuj s tím plyšákem a ráčej se vyfotografovat, ať víme, jak jsi teď krásná, jo? A to zemětřesení Vás nezasáhlo, viď?
2007-12-20 12:38:28
martin a yvana a ferda
nikoho uz nezajimame, asi tu zustaneme...
nikoho uz nezajimame, asi tu zustaneme...
2007-12-15 04:45:06
Martin
napsal sem ti do mailu...
napsal sem ti do mailu...
2007-11-19 09:10:34
P+M petracvilinkova@seznam.cz
Zdravím na NZ!Dostala jsem odkaz na vaše stránky od Lenky (říkala mi, napiš od Leona).V březnu taky odlétáme na NZ a chtěli bychom tam strávit čas dost podobně jako vy dva. Mooooc se nám líbí, že občas pracujete pak si cestujete...a teď se dostávám k dotazu, zda by jste nebyli ochotní nám zodpověďet pár všetečných otázek:-)?Tak kdyby jo, by nás zajímalo jak si tam hledáte práci a zda je to bez větších problémů a taky na jaké vízum pracujete.Děkujeme mnohokráte a přejeme další super zážitky:-)P+M
Zdravím na NZ!Dostala jsem odkaz na vaše stránky od Lenky (říkala mi, napiš od Leona).V březnu taky odlétáme na NZ a chtěli bychom tam strávit čas dost podobně jako vy dva. Mooooc se nám líbí, že občas pracujete pak si cestujete...a teď se dostávám k dotazu, zda by jste nebyli ochotní nám zodpověďet pár všetečných otázek:-)?Tak kdyby jo, by nás zajímalo jak si tam hledáte práci a zda je to bez větších problémů a taky na jaké vízum pracujete.Děkujeme mnohokráte a přejeme další super zážitky:-)P+M
2007-11-17 10:45:17
ali
já jsem asi gogo a přiznávám, že nevím ani jeden japonský ostrov, hluboce se kaji
já jsem asi gogo a přiznávám, že nevím ani jeden japonský ostrov, hluboce se kaji
2007-11-13 14:59:29
2007-11-11 10:36:47
maminka
Fotky krásné.....moc Vás všechny tři zdravím po oslavě, velmi vydařené oslavě! a v předvečer nástupu do práce. Jsou někteří, kteří s prací skončili a jsou jiní, kteří s prací začínají. Užijme si to. m.
Fotky krásné.....moc Vás všechny tři zdravím po oslavě, velmi vydařené oslavě! a v předvečer nástupu do práce. Jsou někteří, kteří s prací skončili a jsou jiní, kteří s prací začínají. Užijme si to. m.
2007-08-26 20:24:45
MYF
Tak jeste teda zmena, abyste prej nebyli zmateni... Muzete psat co chcete, ale jen na Martinovo tel.cislo, ktery asi vsichni znate :o)
Tak jeste teda zmena, abyste prej nebyli zmateni... Muzete psat co chcete, ale jen na Martinovo tel.cislo, ktery asi vsichni znate :o)
2007-08-24 12:37:21
MYF ferdauprotinozcu@seznam.cz
Nefunguji nam nase ceske telefonni cisla, takze pokud ma nekdo chut a cas psat nam 8 az 20 clenne SMS z netu, tak je to zbytecne, a at tento radeji napise email, nejlepe Ferdovi... :o) Dekujemeeeee
Nefunguji nam nase ceske telefonni cisla, takze pokud ma nekdo chut a cas psat nam 8 az 20 clenne SMS z netu, tak je to zbytecne, a at tento radeji napise email, nejlepe Ferdovi... :o) Dekujemeeeee
2007-08-24 12:31:33
MYF
Heleee, drahe kolegine, TOTO NENI zadna seznamovaci kancelar!!!Vyrizujte si prosim sve piva jinou cestou, ostatni navstevniky techto stran by to mohlo nezajimat... :o) (nicmene sem rada, ze se po dvou letech chcete sejit, hehehehe) Joo a uz mame jen JEDEN tyden prace pred sebou a pak frrrrrr na jih, do hor, za tucnakama, za velrybama...
Heleee, drahe kolegine, TOTO NENI zadna seznamovaci kancelar!!!Vyrizujte si prosim sve piva jinou cestou, ostatni navstevniky techto stran by to mohlo nezajimat... :o) (nicmene sem rada, ze se po dvou letech chcete sejit, hehehehe) Joo a uz mame jen JEDEN tyden prace pred sebou a pak frrrrrr na jih, do hor, za tucnakama, za velrybama...
2007-08-12 01:44:38
Ali
samozřejmě zdravím Yvanky a Martínky a ferda aaaaaa.....líbám
samozřejmě zdravím Yvanky a Martínky a ferda aaaaaa.....líbám
2007-08-09 08:08:41
ali
ahoj Evko ty kancelářská kolegině. Kdy půjdeme na pivo? můj pracovní email je teď Al.zak@hydrolink.cz, případně jsem i na icq. Pa Al
ahoj Evko ty kancelářská kolegině. Kdy půjdeme na pivo? můj pracovní email je teď Al.zak@hydrolink.cz, případně jsem i na icq. Pa Al
2007-08-09 08:07:52
martin
Tak kruhovecka urcite bude...opatruj se nem tam amiku....
Tak kruhovecka urcite bude...opatruj se nem tam amiku....
2007-07-26 06:40:55
eva efka2@seznam.cz
ahoj koblizci! zdravim vas z druhe strany sveta, nebo z te stejne?;) jsem druhy mesic za oceanem v USA, stat New jersey. Mam se dobre, snazime se videt co nejvice, ono je toho tu pro nas zajimaveho spousta, od tlustych hloupych amiku po krasnou prirodu :) ale ta se musi hledat. Tu vam zavidim! mame v planu leten na zapad a navstivit parky a mesta, snad to vyjde, jedinym problemem by mohly byt jak jinak prachy:( dolar neni co byval...je to tu pro me opravdu draha zkusenost:) za vsechno se plati, zname to vsichni. Opatrujte se a nekdy se ozvete! a nebo pojedte dom, treba v zari, rijnu, at muzeme udelat nejakou kruhovicku;) co?? zdravi Eva Polakova, exspoluzacka
ahoj koblizci! zdravim vas z druhe strany sveta, nebo z te stejne?;) jsem druhy mesic za oceanem v USA, stat New jersey. Mam se dobre, snazime se videt co nejvice, ono je toho tu pro nas zajimaveho spousta, od tlustych hloupych amiku po krasnou prirodu :) ale ta se musi hledat. Tu vam zavidim! mame v planu leten na zapad a navstivit parky a mesta, snad to vyjde, jedinym problemem by mohly byt jak jinak prachy:( dolar neni co byval...je to tu pro me opravdu draha zkusenost:) za vsechno se plati, zname to vsichni. Opatrujte se a nekdy se ozvete! a nebo pojedte dom, treba v zari, rijnu, at muzeme udelat nejakou kruhovicku;) co?? zdravi Eva Polakova, exspoluzacka
2007-07-26 03:07:38
Evka
Ahoj moji drazí, kdy se nám vlastně vůbec vrátíte?Nějak mi tato informace unikla,možná sami ještě nevíte,což?Jinak musím říci, že sluníčka a tepla si tu opravdu dopřáváme,zatím se snažím urvat pár odpolední pro práci na nějaké koupání,ale v kanclíku to stoji za to:)Nicméně ještě to není tak strašné.Prázdniny jsou v plném proudu,mě tedy čeká až v září dovča..ale v srpnu na pár dnů uteče do hor si hlavu pročistit.Teď trochu pro Yvanku a Alenku až to budou číst,potkávám se z vašimi vodařkami z Dušní,svět je opravdu malý:)Hanku Synáčkovou jsem potkala na PVS a Katku Jandovou u nás ve firmě(jen na návštěvě).Tož vás mám pozdravovat.Toť špetka pracovní.Máte sympaťáka- domek,alespoň tak vypadá asi příjemná změna z hangáru.U mě nějaké převratené změny nejsou,stává se ze mě profesionální tetka mého synovce..docela si to užívám,myslím, že mi tato role prozatím sedí:).Luďa je také náramně spokojený v práci a určitě aj snad se mnu:)) Tož je pátek a já to tu za chvíli balím a pádím k vodě,mějte se krásně,moc vás zdravím, opatrujte se..a nasávejte zélandských krás. CIAO
Ahoj moji drazí, kdy se nám vlastně vůbec vrátíte?Nějak mi tato informace unikla,možná sami ještě nevíte,což?Jinak musím říci, že sluníčka a tepla si tu opravdu dopřáváme,zatím se snažím urvat pár odpolední pro práci na nějaké koupání,ale v kanclíku to stoji za to:)Nicméně ještě to není tak strašné.Prázdniny jsou v plném proudu,mě tedy čeká až v září dovča..ale v srpnu na pár dnů uteče do hor si hlavu pročistit.Teď trochu pro Yvanku a Alenku až to budou číst,potkávám se z vašimi vodařkami z Dušní,svět je opravdu malý:)Hanku Synáčkovou jsem potkala na PVS a Katku Jandovou u nás ve firmě(jen na návštěvě).Tož vás mám pozdravovat.Toť špetka pracovní.Máte sympaťáka- domek,alespoň tak vypadá asi příjemná změna z hangáru.U mě nějaké převratené změny nejsou,stává se ze mě profesionální tetka mého synovce..docela si to užívám,myslím, že mi tato role prozatím sedí:).Luďa je také náramně spokojený v práci a určitě aj snad se mnu:)) Tož je pátek a já to tu za chvíli balím a pádím k vodě,mějte se krásně,moc vás zdravím, opatrujte se..a nasávejte zélandských krás. CIAO
2007-07-20 14:04:50
Leon lpfeifer@post.cz
Ahoj děcka koukám, že na Zélandu je pořád fain:) Trochu jsme na vás pozapomněli, ty poslední týdny na Zélandu byly dost hektické, vyprávění necháme až někdy tady u nás. Pokusím se vypíchnout pár zajímavostí. Navštívili jsme ještě jeden autoservis $240 za výměnu termostratu, s prodejem auta byl docela problém, hlavně z důvodu jeho technické nezpůsobilosti. Nakonec se podařilo v Backpackercars za $2000 za což jsme byli vděčný. Poslední týden jsme trávili v Acklandu a potkali tam Jirku, vašeho spolubydlícího, docela haluz. Thajsko úžasný. Ještě info: U Eva air se mají potrvrzovat letenky tzn. že tam zavoláte nebo zajdete do kanclu v Aucklandu. My jsme o tom nevěděli, ale chtěli jsme si posunout o týden let tak jsme se to dozvěděli. Prý by se mohlo i stát, že by pro nás nebylo místo v letadle, při nejmenším by jsme asi museli sedět rozděleně pokud by jsme nepotvrdili. Držte se, užívejte a na pivku ahoj.
Ahoj děcka koukám, že na Zélandu je pořád fain:) Trochu jsme na vás pozapomněli, ty poslední týdny na Zélandu byly dost hektické, vyprávění necháme až někdy tady u nás. Pokusím se vypíchnout pár zajímavostí. Navštívili jsme ještě jeden autoservis $240 za výměnu termostratu, s prodejem auta byl docela problém, hlavně z důvodu jeho technické nezpůsobilosti. Nakonec se podařilo v Backpackercars za $2000 za což jsme byli vděčný. Poslední týden jsme trávili v Acklandu a potkali tam Jirku, vašeho spolubydlícího, docela haluz. Thajsko úžasný. Ještě info: U Eva air se mají potrvrzovat letenky tzn. že tam zavoláte nebo zajdete do kanclu v Aucklandu. My jsme o tom nevěděli, ale chtěli jsme si posunout o týden let tak jsme se to dozvěděli. Prý by se mohlo i stát, že by pro nás nebylo místo v letadle, při nejmenším by jsme asi museli sedět rozděleně pokud by jsme nepotvrdili. Držte se, užívejte a na pivku ahoj.
2007-07-19 10:36:01
Ilča popelkovai@centrum.cz
ahoj divoši :) doufám, že se máte skvěle, tak jako my tady. Kam se točí voda v umyvadle? Pokud vím, tak jsme všichni úspěšně ukončili tenhle ročník. Dokonce i ti, co se vrátili z Erasmu...jen Tom to trochu nezvládl...má jedno B :(!! Rozlučka se semestrem proběhla, docela dvakrát, bylo to fine. Někdo tady pracuje, někdo si válí šunky...Doufám, že vy jste v pořádku a držíte laťku pracovní morálky českého vzorku :) Přeju moc štěstí a buďte opatrní I
ahoj divoši :) doufám, že se máte skvěle, tak jako my tady. Kam se točí voda v umyvadle? Pokud vím, tak jsme všichni úspěšně ukončili tenhle ročník. Dokonce i ti, co se vrátili z Erasmu...jen Tom to trochu nezvládl...má jedno B :(!! Rozlučka se semestrem proběhla, docela dvakrát, bylo to fine. Někdo tady pracuje, někdo si válí šunky...Doufám, že vy jste v pořádku a držíte laťku pracovní morálky českého vzorku :) Přeju moc štěstí a buďte opatrní I
2007-07-03 08:19:54
Raduška
Ahojky Yvánku a Martine, no my pracující jenom tiše závidíme, když vidíme ty užasné fotky...Akorát jedna novinka je ze mně teta jedne malé řvounky. A jsem ráda, že jsem se nenarodila v Argentině, protože první dovču už mám příští týden ...Tak se měj te papa
Ahojky Yvánku a Martine, no my pracující jenom tiše závidíme, když vidíme ty užasné fotky...Akorát jedna novinka je ze mně teta jedne malé řvounky. A jsem ráda, že jsem se nenarodila v Argentině, protože první dovču už mám příští týden ...Tak se měj te papa
2007-06-27 06:48:16
maminka
Zdravím Vás co by babka, Filípek je miminečko malinké, to už víte a jistě jste ho i viděli na fotkách, kterými Vás bombarduje David a vlastně i já.To Vaše místečko opět a zase připomíná větrolamy na Jižní Moravě a Trdlonice. Ozvěte se. m.
Zdravím Vás co by babka, Filípek je miminečko malinké, to už víte a jistě jste ho i viděli na fotkách, kterými Vás bombarduje David a vlastně i já.To Vaše místečko opět a zase připomíná větrolamy na Jižní Moravě a Trdlonice. Ozvěte se. m.
2007-06-17 08:07:25
Yvanka
Ma draha, bud rada, ze nezijes a nepracujes v Argentine, protoze tam maji dovolenou JEN 15dni v roce(!)a to po dobu 5let.Az rokem sestym, mas narok na nase 4tydny a to cele za predpokladu, ze budes v jednom zamestnani aspon tech sest let, jinak totiz tvuj narok na delsi dovcu zanika s tvym starym mistem... A to cele za predpokladu, ze sezenes praci, hahahahaaaaa. Tak si nestezuj a koukej makat!!! :o)
Ma draha, bud rada, ze nezijes a nepracujes v Argentine, protoze tam maji dovolenou JEN 15dni v roce(!)a to po dobu 5let.Az rokem sestym, mas narok na nase 4tydny a to cele za predpokladu, ze budes v jednom zamestnani aspon tech sest let, jinak totiz tvuj narok na delsi dovcu zanika s tvym starym mistem... A to cele za predpokladu, ze sezenes praci, hahahahaaaaa. Tak si nestezuj a koukej makat!!! :o)
2007-06-13 03:24:05
ali
jsem gramaticky ignorant, pardon
jsem gramaticky ignorant, pardon
2007-06-12 13:13:13
ali
hola hola, ja se prach sproste pridavam k Evcinemu mejlu, je to uplne jak pres kopirak se mnou atd., jen s tim rozdilem, ze ja resim turbiny a generatory. doufam,ze jste zii a dravi pacjsem dlouho nevidela zadneho Ferdu atd. Ted me vlasne napadl jedn rozdil od Evky. ja mam totiz narok na dovcu az v srpnu a to 13dni. to j teda pro me docela sok, ja byvaly student s volnym zivotem a ted tohle, fuuuujj. No tak jedu zase do Italie na kola, ale jen na prodlouzeny vikend. jestli chce nekdo privezt nejakeho Itala at da vedet...pa
hola hola, ja se prach sproste pridavam k Evcinemu mejlu, je to uplne jak pres kopirak se mnou atd., jen s tim rozdilem, ze ja resim turbiny a generatory. doufam,ze jste zii a dravi pacjsem dlouho nevidela zadneho Ferdu atd. Ted me vlasne napadl jedn rozdil od Evky. ja mam totiz narok na dovcu az v srpnu a to 13dni. to j teda pro me docela sok, ja byvaly student s volnym zivotem a ted tohle, fuuuujj. No tak jedu zase do Italie na kola, ale jen na prodlouzeny vikend. jestli chce nekdo privezt nejakeho Itala at da vedet...pa
2007-06-12 13:11:56
evka
Nazdarek cestovatele vase zprávičky poctivě čtu a fotky obdivuji,ale sama vám nic nenapíšu,co?.Kdy je nejlepší chvilka,než po obědě, než se zase vrhnu na ty moje rybníky:)O sobě žádné velké změny nejsou,mám se dobře..práce až nad hlavu,takže dřepím v kanclu někdy dost dlouho.Ale zatím mě to ba,tak uvidíme:).Těším se na prázdniny,sic nebudou takové jako dříve,ale chodím ještě do jedné školy,tak mi to skončí a konečně budu mít více volna o víkendu.S Ludím v pohodičcee..si tak proplouváme životem, řekla bych spokojeně.Oba jsme zapřaženi v pracovním světě.Asi jste teď úplně v jiném světě,tak si to užívejte..:)ale tady to také není špatné,léto je skoro tady..výlety do hor a na koupačku,zahrádky a však víte.Tak pozdravujte kiwáky až je potkáte,opatrujte se a brzy na čtenou.Páčik evča
Nazdarek cestovatele vase zprávičky poctivě čtu a fotky obdivuji,ale sama vám nic nenapíšu,co?.Kdy je nejlepší chvilka,než po obědě, než se zase vrhnu na ty moje rybníky:)O sobě žádné velké změny nejsou,mám se dobře..práce až nad hlavu,takže dřepím v kanclu někdy dost dlouho.Ale zatím mě to ba,tak uvidíme:).Těším se na prázdniny,sic nebudou takové jako dříve,ale chodím ještě do jedné školy,tak mi to skončí a konečně budu mít více volna o víkendu.S Ludím v pohodičcee..si tak proplouváme životem, řekla bych spokojeně.Oba jsme zapřaženi v pracovním světě.Asi jste teď úplně v jiném světě,tak si to užívejte..:)ale tady to také není špatné,léto je skoro tady..výlety do hor a na koupačku,zahrádky a však víte.Tak pozdravujte kiwáky až je potkáte,opatrujte se a brzy na čtenou.Páčik evča
2007-06-07 13:09:01
Tajny ctitel ttaz@centrum.cz
ps: chapu dobře že Ferda je ten fotogenickej plyšak? čau Ferdo chlape, jak to šlape?
ps: chapu dobře že Ferda je ten fotogenickej plyšak? čau Ferdo chlape, jak to šlape?
2007-06-07 13:08:49
Tajny ctitel ttaz@centrum.cz
jsem na tuto stranku fungujici pres moderni pocitacove technologie dostal od jedny prazandy echo tož sem se rozhodl napsat. Chtěl jsem se původně zeptat jak se máte, ale protože jsem přelouskal váš deník, tak je to zbytečný. Takže budu sobčit a napíšu o sobě. Já se pařim, máme tu už měsíc kolem 30 ve stínu, rekord byl před týdnem 37. Jeliko6 je v tomto arabskem svete nepracovni jen patek, sedim porad v praci takže co vam budu povidat. Amik by řek že je vše ok, ja řeknu že bych se hned jel z tyhle polopuště schovat do pralesa NZ. Takže se mějte, ja se snad stih nu ozvat než tam odtud odjedete. Zdravim z L.
jsem na tuto stranku fungujici pres moderni pocitacove technologie dostal od jedny prazandy echo tož sem se rozhodl napsat. Chtěl jsem se původně zeptat jak se máte, ale protože jsem přelouskal váš deník, tak je to zbytečný. Takže budu sobčit a napíšu o sobě. Já se pařim, máme tu už měsíc kolem 30 ve stínu, rekord byl před týdnem 37. Jeliko6 je v tomto arabskem svete nepracovni jen patek, sedim porad v praci takže co vam budu povidat. Amik by řek že je vše ok, ja řeknu že bych se hned jel z tyhle polopuště schovat do pralesa NZ. Takže se mějte, ja se snad stih nu ozvat než tam odtud odjedete. Zdravim z L.
2007-06-07 13:07:07
máma a táta miloslavlucky@seznam.cz
Ahoj deticky konecne jsem si precetla vase dopisy a vidim ze se mate dobre,my se mame taky dobre a to je dulezity,tady se nic prevratnyho nedeje chodime do prace a domu,obcas na chatu a tak do kola,znate to,vsichni vas zdravej i tomik,mejte se krasne a opatrujte se a ozvete se zase ahoj
Ahoj deticky konecne jsem si precetla vase dopisy a vidim ze se mate dobre,my se mame taky dobre a to je dulezity,tady se nic prevratnyho nedeje chodime do prace a domu,obcas na chatu a tak do kola,znate to,vsichni vas zdravej i tomik,mejte se krasne a opatrujte se a ozvete se zase ahoj
2007-05-30 21:46:23
maminka
A mám na rok vystaráno, na Vysočině bylo krásně, bez dětiček by bylo ještě lépe, ale určitě tam lépe než v Brně. Máme utěsněná okna igelitem, nedá se tu dýchat, vedro. A čekáme, až pracovníci dodělají ty po...balkony, tedy jám čekám. Fotky máte kráááááásné, zažitky také. Pa m.
A mám na rok vystaráno, na Vysočině bylo krásně, bez dětiček by bylo ještě lépe, ale určitě tam lépe než v Brně. Máme utěsněná okna igelitem, nedá se tu dýchat, vedro. A čekáme, až pracovníci dodělají ty po...balkony, tedy jám čekám. Fotky máte kráááááásné, zažitky také. Pa m.
2007-05-25 21:04:17
martin
cislo na nas NZ telefon je 02102377586, tak zavolej...
cislo na nas NZ telefon je 02102377586, tak zavolej...
2007-05-23 00:23:57
Leon
Zdarec, zavolal bych, ale posral se mi telefon, tak na tebe nemam cislo. Nas odjezd na severni ostrov se posunul na příští pátek, nějak jsme se neplánovaně zasekli v Motuece prácička na 10 dnů.
Zdarec, zavolal bych, ale posral se mi telefon, tak na tebe nemam cislo. Nas odjezd na severni ostrov se posunul na příští pátek, nějak jsme se neplánovaně zasekli v Motuece prácička na 10 dnů.
2007-05-22 03:38:49
maminka
Zdravím Vás v nové práci, asi Vás kivi zmáhá, že nepíšete. Jedu na ŠvP, ozvu se za týden....m.
Zdravím Vás v nové práci, asi Vás kivi zmáhá, že nepíšete. Jedu na ŠvP, ozvu se za týden....m.
2007-05-16 07:36:06
ali
Ahoj nedal by se sehnat nejak ten muj-tvuj ang/cz slovnik vodohospodarsky? Me by se fakt siknul...Aalala
Ahoj nedal by se sehnat nejak ten muj-tvuj ang/cz slovnik vodohospodarsky? Me by se fakt siknul...Aalala
2007-05-08 13:59:12
leon
Zdarec děcka, nejpozději do 20.5. by jsme se měli objevit na tom Vašem ostrůvku, tak by jsme mohli udělat minimálně nějakej večírek, co Vy na to?
Zdarec děcka, nejpozději do 20.5. by jsme se měli objevit na tom Vašem ostrůvku, tak by jsme mohli udělat minimálně nějakej večírek, co Vy na to?
2007-05-08 06:54:55
Vincent
teda vyraz pri jidle na novozelandskych horach mas uplne stejnej jako na tech evropskejch :o) proc nepises? balon se nasel. mas stesti!!! :o) cus. btw. kdy dojedes? zasel bych na plzen.. jo a Yvana taky zdravim. tak zdar ja.
teda vyraz pri jidle na novozelandskych horach mas uplne stejnej jako na tech evropskejch :o) proc nepises? balon se nasel. mas stesti!!! :o) cus. btw. kdy dojedes? zasel bych na plzen.. jo a Yvana taky zdravim. tak zdar ja.
2007-05-01 17:09:10
Yvanka
Noo,tak dej hlavne pozooor, aby si se nekde neprepocitala pri navrhu turbiny - pamatujes, co nam rikal Beran? "To, ze ste meli postup spravne, nikoho nezajima, pokud je vysledek na hovno..." :o)
Noo,tak dej hlavne pozooor, aby si se nekde neprepocitala pri navrhu turbiny - pamatujes, co nam rikal Beran? "To, ze ste meli postup spravne, nikoho nezajima, pokud je vysledek na hovno..." :o)
2007-04-22 12:54:07
ali
jééé ja koza zapomnětlivá, Martas vše nej.. k narozeninám, kolik že ti to je? 18? No jinak hlasim,že budu od 2.5. dělat u Hajdánka...
jééé ja koza zapomnětlivá, Martas vše nej.. k narozeninám, kolik že ti to je? 18? No jinak hlasim,že budu od 2.5. dělat u Hajdánka...
2007-04-22 11:14:12
mama a tata
ahoj deticky konecne jsem se dostala k vasim dopisum a fotkam,martinovi prejeme pozde ale prece vse nejlepsi k narozeninam,hodne stesti a zdravi,hlavne ze se vam tam libi a uvidite kus sveta,my se mame dobre no a ty cigarety se tady zdrazujou jak divy,zatim se mejte krasne a piste ahojky
ahoj deticky konecne jsem se dostala k vasim dopisum a fotkam,martinovi prejeme pozde ale prece vse nejlepsi k narozeninam,hodne stesti a zdravi,hlavne ze se vam tam libi a uvidite kus sveta,my se mame dobre no a ty cigarety se tady zdrazujou jak divy,zatim se mejte krasne a piste ahojky
2007-04-18 21:57:07
mamka
Co ten pták žere?... Jinak máme novou pevnou linku 539012238.m.
Co ten pták žere?... Jinak máme novou pevnou linku 539012238.m.
2007-04-14 10:37:26
Evka
Ahoja cestovatelé,zdravím z kancelářského křesla,je to ..co vám budu vyprávět:)jsem ráda že si takhle užíváte a spokojeně prožíváte.Trochu jsem svátek zaspala,ač ho mám v kalendáři zakroužkovaný..takže ještě dodatečně vše nej Yvánku a aby to Martinovi nebylo líto tak přeji krásné brzké ránko:)Tady už se na nás taky pomalu sluníčko směje,ale ještě si dává na čas s ohřátím.Mám Vás pozdravovat také z Harrachu,sice kopečky jsou menší,ale jsou naše..byla jsem tam na Velikonoce,ale už jen na pěšóóóó.. Fotečky máte pěkný,rozptyluji se s nimi v práci..díky:)Tak se opatrujte,už se moc nebarvěte,přeci jen velikonoce už jsou za námi (Yvanko) a přeji úspěšná jablíčka..čiaoo ..Luďa Vás také zdraví
Ahoja cestovatelé,zdravím z kancelářského křesla,je to ..co vám budu vyprávět:)jsem ráda že si takhle užíváte a spokojeně prožíváte.Trochu jsem svátek zaspala,ač ho mám v kalendáři zakroužkovaný..takže ještě dodatečně vše nej Yvánku a aby to Martinovi nebylo líto tak přeji krásné brzké ránko:)Tady už se na nás taky pomalu sluníčko směje,ale ještě si dává na čas s ohřátím.Mám Vás pozdravovat také z Harrachu,sice kopečky jsou menší,ale jsou naše..byla jsem tam na Velikonoce,ale už jen na pěšóóóó.. Fotečky máte pěkný,rozptyluji se s nimi v práci..díky:)Tak se opatrujte,už se moc nebarvěte,přeci jen velikonoce už jsou za námi (Yvanko) a přeji úspěšná jablíčka..čiaoo ..Luďa Vás také zdraví