Jižní Amerika 2006

nepravidelné on-line zprávy z výletu
čtěte odspodu

  • vloženo: 9.4.
    no já vím, trvalo to... ale vždyť to ještě není ani měsíc... kdo si počkal, ten se právě dočkal :-) velmi omezený výběr FOTEK ZDE

  • vloženo: 17.3.
    Sedim pred pocitacem, obcas kouknu z okna, kde se do bile nadhery snasi dalsi vlocky snehu. Ano, toto je posledni online, ktery uz ale neni online z Jizni Ameriky, ale ze zasnezeneho Brna... Tak se jeste z tvrde reality naposledy prenesme o 12000 km jinam na jizni polokouli... Pote co jsme se v Salte nastesti uz za jeden den zbavili tech silenych strevnich problemu jsme se jen lehce prosli po meste a vyjeli lanovkou na vyhlidkovy kopec. Dalsi den jsme pak nastoupili do pekneho busu argentinskeho typu, ktery nam po tech bolivijskych pripadal jako superluxus a po jednom prestupu a nejakych cca 24 hodinach jizdy jsme vystoupili v Puerto Iguazu, mestecku rozkladajicim se u soutoku reky Parana s rekou Iguazu, u Brazilskych a Paraguayskych hranic - a hlavne blizko svetoznamych "velkych vod Iguazu", jak mistni vodopady nazvali v jedne ze svych knih Zikmund s Hanzelkou. Puerto Iguazu je takova normalni argentinska dira, nejzajimavejsi byly 38 C vysoke teploty, 100 % vlhkost, cervena hlina a prales, chuze byla dost obtizna a mozna pouze s lahvi vody, ktera vzdy velmi rychle zteplala v takrka nepitelnou brecku. O to vetsi pozitek pak byl si v tomhle podnebi treba skocit do bazenu, ktery jsme meli v ramci hostelu k dispozici. Ale kvuli bazenum jsme sem neprijeli, takze hned dalsi den jsme vyrazili na ty "velke vody" - a ty byly opravdu velke a DD. Argentinci si pro sebe uzmuli vetsi cast parku a vodopadu (cca 80%), Brazilcum zbyl jen druhy breh hlavniho koryta a tedy i pulka toho nejvetsiho a nejuzasnejsiho vodopadu, ktery se, jak jinak, jmenuje "Dablovo hrdlo". Takze jsme z Argentinske strany, zespodu, zvrchu, z lodicek, z ostrova.. nejdriv okukovali ty "mensi" desitky vodopadu a na zaver se vlackem a po lavkach presunuli primo k one jame lvove dablove. Opet tezko popisovat, snad jen ze pohled na ritici se masy vody byl omracujici a hypnotizujici... Dalsi den jsme se v tom vedru vydali nakouknout jak se zije v Brazilii (busem za pul hodinky), zhodnotit ze to tam je nejaky cistejsi a upravenejsi, zase se prekutalet zpet do Argentiny, nastoupit do dalsiho luxus busu, kde pred veceri se podavala whiska a po veceri sampano a dalsi rano vylezt v Buenos Aires, kde bylo prijemnych a nyni uz pro nas pohodovych 31 C. Taky autobusove nadrazi v BA, ktere na nas po priletu pusobilo strasne chaoticky, spinave a desive se nam najednou zdalo pekne, upravene a proste normalni, inu trochu se nam ta meritka posunula :-) Nasledovalo ubytko a prochazka nedelnim mestem po jeho slavnych nejsirsich ulicich, luxusnich tridach a taky umeleckych ctvrti plnych umelcu a trhovcu az po chudinskou cast La Boca s nadhernou ulickou Caminito, kde taky hraje jeden slavny fotbalovy klub - Boca Juniors, vecer se chystal zapas, ale ten jsme vypustili. V pondeli pak uz jen vstat, utratit posledni pesa a obycejnym linkovym busem behem dvou hodin odjet na letiste - Rim - trochu zpozdeni - odlet smer na Viden - 20 min krouzeni kdesi pred Vidni - trosku drsnejsi prulet snehovymi mraky a pristani do snehove vichrice ve Vidni. A tam uz nas cekalo auto a koblizky a odvoz domu a vecere a vykladani a taky dalsi den prace... a podobne radovanky. Posledni kamen mi spadl ze srdce, kdyz se cela ta hromada fotek bez problemu zkopirovala z databanky do pocitace a pokud sem jeste treba nekdy zavitate, tak slibuju, ze nejake ty fotky tu taky najdete - ale vybrat jich jen par, bude zatracene tezka (ale prijemna) prace :-) Diky za pozornost, snad jsme vas tu moc nenudili.
    Katka a David

  • vloženo: 7.3.
    Vivat Bolivia - toz takto stylove okomentoval nas guide Efra demonstrativni vybuch tri nalozi dynamitu na svazich kdysi extremne bohate hory Cerro Rico v Potosi, v nejakych cca 4400 mnm. Vivat Bolivia - znelo nam v usich od nedele od brzkeho rana, kdy jsme se zacali presouvat z Bolivie opet smer na jih do Argentiny a nejdriv Katku a s par hodinovym zpozdenim i me prepadly ne zrovna male zaludecni problemy... No ale davno predtim jsme si prohlidli karnevalove Sucre, coz znamenalo predevsim vylezt na kopec nad mestem, kde byl od toho rachotu trochu klid a kde po nas nikdo nehazel zadnou vodu. Dalsi den jsme si zasli do kavarny na vybornou snidani a bo uz byla streda a Bolivijci uz museli do prace a do skoly, tak jim skoncil i ten mumraj a dalo se v klidu turistovat - tak jsme vyrazili do blizkeho lomu shlednout miliony let stare stopy ruznych druhu dinosauru a jinych pravekych oblud, objevili to tam pred 40 lety a teprve v roce 1994 jim doslo, vlastne spis nakym americkym, svycarskym a italskym vedcum doslo, co ze to tam maji za vzacnost - tak ted z toho maji turistickou atrakci. No a pak jsme se vydali opet do vysin, do Potosi, kde jsme hned dalsi den vyrazili s agenturou do dolu. Exkurze zacala tak, ze nas odvezli do skladu, kde nam pujcili oblecky, holinky, helmy a svetla. Pak nas zavezli na hornicky (miners) market, kde jsme dostali prednasku co vse takovy miner ke sve praci potrebuje a vse si mohl koupit tady - rukavice, krumpac, lopatu, svetlo... a hlavne sladke napoje, koku a dynamit. A na chvile odpocinku po praci 96% (to neni preklep!) lihovinu. Dynamitovy komplet za 2 dolary na kazdem kramku, koka vsude... nakoupili jsme minerum dary (koku, dynamit a piti) a vyrazili za nima do stoly. Toz to byl slusny narez - vstup do stoly byl celkem na pohodu, ja se svoji prumernou vyskou jsem jen obcas musel uhnout hlavou, abych se neprastil, co nasledovalo potom se tezko lici, to se musi zazit, jedna anglicanka z nasi grupy to vzdala po 100 metrech, pro klaustrofobiky tahle exkurze fakt neni. Plazivky, kdy se nedalo lezt ani po ctyrech, plno prachu, jakysi smradlavy jedovaty plyny, brutalni vedro - a to vse v one nadmorske vysce, prijet tam z doliny a jit na tuhle exkurzi, tak asi zhebnem, nastesti uz jsme byli dost aklimatizovani.. No takhle jsme tam lezli a ocumovali horniky asi 2,5 hodiny a ta radost, kdyz jsme zase videli svetlo a nadechli se cerstvyho vzduchu, Katka cely odpoledne pak uz jen chroptela :-) Prace je to tam dost drsna, ale bohuzel moc jinych pracovnich prilezitosti v Potosi nemaji, tak jim nic jinyho nezbyva, pracuji tam uz 14ti, 15ti leti kluci, coz je sice nezakonny, ale kdo to tu kontroluje, ze... A umiraji hodne brzo na ruzny hnusny nemoci z toho svinstva. Zakladni pracovni nastroj je dynamit, krumpac, lopata a vozik na kterej nalozi 2 tuny horniny, kterou pak slozite dostavaji ven, kde ji prodaji zpracovatelskym firmam, ktery pak z toho dostavaji stribro, zinek a olovo(?). Techto mineralu je tam tak 10 - 20 %, zbytek je hlusina. Za tunu hornici dostanou tak 200 - 300 Bs a 30 horniku vytezi denne tak 10 tun, takze za den utrzi tak 300 USD, coz je 10 USD na jednoho a to jsou v Bolivii fakt slusny prachy - bohuzel ale jeste musi zaplatit dane statu, neco stoji dynamit, doprava horniny, koka... no zustane jim kazdymu tak 5 USD za 10-12 hodin driny denne, nekdy delaji i dyl - docela peklo.. Jo kdyz tu kdysi tezili Spanele, tak tezili 80 - 90 % stribra, ted je to naopak.. Dalsi nase cesta vedla do Tupizy, kde jsme stravili prijemny den na trhu a odpoledni vyjizdce na konich, po 4 hodinach jsme meli dost a stehna jsou citit jeste ted :-) Nase upozorneni, ze jsme na tom nikdy nesedeli asi hned pustili z hlavy - tady se zatahne a jede to doprava, takto doleva, takto se to zastavi a takto rozjede. Prechod z chuze do klusu a zpet byl v pohode, kdyz mi ale pri cvalu zacala trochu vypadavat pohorka ze trmenu, tak mi moc do smichu nebylo - zato kluci bolivijsti, ti meli srandy plno z gringos. Jinak ale parada, kanony, skaly, jak na divokym zapade. No a dalsi den uz jsme se presunuli ve 4(!) rano hnusnym, smradlavym, preplnenym busem k argentinske hranici, tu zdarne prekrocili a pak zaclo nase zdravotni martyrium, noc na pondeli byla krusna, ale vypada to, ze uz je to za nama, dnesni snidane uz byla dobra a tak jsme za posledni 2 dny rosku usetrili za jidlo. Za vcerejsek si do denicku napisu: lezim, spim, s... (kakam) nebo pozoruju pomalu se otacejici vetrak pod stropem. Vivat Bolivia a dvakrat Vivat civilizaci :-) Zitra valime na vodopady Iguazu.

  • vloženo: 28.2.
    Bolivie... tak trochu jinej svet, ale internet tu taky nekde maji (za 2 bolivianosy na hodinu - tj. asi za 6 Kc), tak se zase muzem podelit o par dojmu... Toz v San Pedru jsme se jeste projeli na kole pousti, coz byl velmi zajimavy a horky zazitek - jestli letos budou naky biky na pousti, tak jsme favoriti :-) Navstivili jsme rozvaliny po incke kulture, projeli dablovu soutesku a vecer jeste zajeli na uzasny (dle mistnich cestovek) zapad slunce do valle de la luna - zapad byl pekny, ale popravde par krasnejsich zapadu uz jsme videli.. No a dalsi den nas nalozili do mikrobusku, dovezli na bolivijskou celnici ve vysce 4000 mnm, kde jsme si odbyli formality, presedlali do jeepu a vydali se na 3 denni cestu altiplanem kolem lagun plnych tisicu a tisicu plamenaku (nekecali), kolem bublajici zeme a gejziru ve vysi 5000 mnm, vulkanu a dalsich uzasnych pohledu - to se musi videt. Posledni den jsme pak projeli zatopenou solnou pusti, kde jeepy najely do vody a po 3 hodinach jizdy pres nekonecne jezero v 30 az 10 cm vody jsme vylezli na druhe strane u solnych dolu. Taky nas dobre krmili, takze jsme meli napr. lamu na prirodno a jine lahudky... to vse za par korun. Bolivie je totiz fakt jinej svet - od odjezdu ze san pedra jsme se teprve ted, v Sucre, zase dostali na "normalni" nadm. vysku - tj. jsme asi v 2700, jinak jsme spali 4500, 3700, 3700, 4100, 4100 - proste trosku zahul na nase nizkozemske organismy, lec "mas o menos" jsme to zvladli.. Katka mi tady napovida, ze ona teda trosku "menos" :-) Tech 4100, 4100 pripada na Potosi - nejvyse polozene mesto na svete, kam se jeste vratime, protoze je to cestou zpet do Argentiny a hlavne chceme do stribrnych dolu ve vysi Mt. Blancu, zatim jsme kolem jen tak lehce trekovali. Sucre vypada celkem pekne, asi je to fakt kolonialni skvost, kazdopadne domy vypadaji lepe, nez ty chude, z hliny uplacane vesnicky, kterymi jsme taky projizdeli. Jeste to tu musime okouknout, bo jsme prijeli pred par hodinama a prohlidky vsech bolivijskych mest nam ztezuji mistni, kteri uz 4. den maji karneval, coz znamena ze chodi po meste v pruvodech a hazou po sobe (a po nas) pytliky s vodou ci rovnou lejou kyble - no uz jsme se naucili pekne klickovat a obchazet prilis mokra mista.. No nic no, jdem si koupit naky banany (3 kusy za boliviano) a dalsi dobrutky ke snidani, bo ted spime ve starym, kolonialnim dome s vysokyma stropama... bez snidane. Tak zas nekdy priste...

  • vloženo: 21.2.
    Tak jsme se posunuli o nejaky ten kus na sever :-)) Respektive asi 2000 km, do San Pedra de Atacama. Ale postupne. Po parnem dnu stravenem v Santiagu jsme si jeli prohlednout oblibene letni letoviska chilanu -Valparaiso a Vina del Mar. Je to sice super u oceanu, ale problem je v tom, ze je tam dost casto zakaz koupani a lezet na plazi jen tak se opravdu ve 40 st neda...Takze nase cesta pokracovala dalsim nocnim busem do Calamy a dale do z hliny uplacaneho San Pedra. Kupodivu tady pred par dny byly zaplavy, ale nas to uz nijak neohrozilo, par dnu pry nejezdily busy, tak si nekteri tady v san pedru pobyt museli prodlouzit - nastesti je tu dost co delat nekolik dnu. Severni Chile je najednou uplne jina zeme - proste jedna velka pustina a v ni obcas nejakych par baracku. Ale San Pedro je kouzelna mala vesnicka uprostred pouste, takze tu zustavame par dnu. Dnes jsme si privstali a ve 4 hod rano se jeli podivat na gejziry a termaly - uzasny..zase jsme skoro zaplnili kartu u fotaku :-) Zitra vyrazime na kolech do mistniho okoli (poust) a vecer na romanticky zapad slunce (zase). No a ve stredu rano se se presouvame jeepem s mistni cestovkou (3 denni vylet) pres poust (zase) a ruzne jine zajimavosti jako treba tisice, ale fakt tisice ruznobarevnych plamenaku a laguny ruznych barev do Bolivie. Toz uz se tesime zase do jine zeme....

  • vloženo: 14.2.
    toz tady jsou nekteri zvedavi co je noveho v bariloche... no vsak se to mozna ke konci tohoto psani dozvi... ale postupne: z coyahique jsme se prs noc presunuli do puerto montt, odkud jsme pekne chteli po jezerech prejet lodickama do bariloche. Na tento vylet ma ale bohuzel monopol jedina cestovka a jejich cena 160 USD byla prece jen trochu prehnana, zvlaste kdyz pouze za lodicky chtel chlapec jen 60 USD, ale ty by nam prodal pouze v pripade, ze bysme meli kola. Jinak s nim (ani s jeho kolegyni v jine kancelari) nebyla rozumna rec, tak jsme radsi zakoupili klasicky bus. Nez ale jel bus, tak jsme si od mistniho guida Claudia zapujcili drahe vybaveni do hor, importovane z Evropy (skutecne, jeden z uvazku byl dokonce od Hudyho) a vylezli si na vulkan Osorno, z kteryho byly nadherny vyhledy jak na more, jezera, tak na park Nahuel Huapi na hranicich Chile a Arg. No a protoze bylo nadherne, tak jsme se i nadherne opalili.. Po vystupu se nam moc nechtelo zpatky do doliny a civilizace, strazce parku byl sympatak a tak nechal vyspat pekne nahore s romantickym zapadem slunce. No a dalsi den dolu, valenda u laga, koupani a presun do Bariloche pres ktery jsme jenom profrceli rovnou do hor na trek. Pokud jsme trek v Ushuai nazvali "bobri", tak tento bychom meli nazvat "hovadsky" bo tolik hovad se na horach jen tak nevidi. Kdybysme zabili na bobrim tolik bobru jako hovad na hovadskym, tak bysme byli prachaci, bo pokud si dobre pamatuju z knizek Karla Maye, tak traperi se meli vzdycky dobre. Anebo by nas zavreli no, bo bobr je asi chraneny :-) Hovado kolem vas krouzi a chvili mu trva nez si sedne, pak je dobre ho pekne klepnout, ono v kreci padne na zem, trepe nozickama a rado by uletelo a v te chvili ho pekne pohorkou rozmaznete... anebo, to vymyslela Katka behem dneska, kdyz mu dlouho trva pristani na vasem tele, tak mu znicehonic utecete - tento zpusob je ale dobre praktikovat pouze pokud vas trek vede dolu kopcom...:-) Nastesti na vrcholech tech hovad zas tolik nebylo a tak nas tam "otravovalo" akorat stale palici slunce... To ze tam bylo nadherne a ze se panoramata menily s kazdou zatackou a kazdym prekonanym hrebenem je jasny a nez to tady dlouze popisovat, to se radsi podivejte na fotky az tady naky budou, ted by vas to jen rusilo od prace ci jine dulezite cinnosti.. No a ted jsme v Bariloche, kde je pro znale novy hlavne to, ze nespime v hotelu Flamingo, ale v nakym jinym, ktery je pekny, v tiche ulici kousek od centra, levnejsi a ty usetreny prachy jdem prave projist :-) toz zas nekdy priste nekde vice ze severu...

  • vloženo: 6.2.
    hola, hola, my sme teda taky lini psat a misto trajdani po internetu si radsi koupime flasku vina, ze.. :-) no nic no, toz vas zdravime z coyahique, hlavniho mesta proslule silnice caretera austral - pokud se divite, co tu delame, kdyz fjordy jsou o kus jinde, tak my se jeste trochu divime taky... po vynikajicim bobrim treku u ushuai, kde popis cesty byl asi ve stylu "follow good animal track a za treti bobri hrazi ostre doleva" coz byla vyborna divocina, kdy jsme nepotkali za 4 dny ani zivacka (par zivacku z prahy slo teda asi den pred nama, ale nastesti jsme je nedohnali :-)) jsme z konce sveta odjeli zpet kousicek na sever do puerto natales se nalodit na lod. Tady nam ale nasi znami amici, s kteryma jsme se potkavali uz nekde od fitz roye a jeli s nima i stopem z treku do ushuaia, hned po vystoupeni z busu a elegantnim odmitnuti vsech babinek nabizejicich ubytko sdelili, ze lodi se polamal motor a cesta je zrusena. Toz jsme jako nekolik desitek dalsich zklamanych cestovatelu nabehli do agentury, vratili nam prasule, coz byla silena procedura s pouze spanelsky mluvicim jedincem, ktery nas chtel jeste s usmevem odrbat na kursu pesa vuci dolaru, coz jsme nedopustili... no a nakonec jsme koupili letadlo sem do coyahique. Pekne mestecko uprostred kopcu, rostou tu i normalni stromy, trava je zelena a na kratkem treku, kam jsme vyrazili, abychom to tu taky trochu poznali, roste i spousta bambusu mezi kterym se hrozne blbe chodi. Turisti zadni, jen takovy maly kravy, ktery v tom bambusu vyslapavaji cesticky ruznymi smery jen proto, aby zmatly ty jedine 2 turisty, kteri sem za cely rok zavitaji... :-) Toz tak, za chvili jedem trosku delsim busem na sever do p. montt a pak do bariloche (hostal flamengo pochopitelne) a taky treba do okoli na naky ten vylet - takze nekdy za tyden nebo co se zase mozna ozvem.. ciao, uz toho psani bylo dost :-)

  • vloženo: 27.1.
    nazdarek tem co to tu ctou, snad to nekdo je... :-) vcera vecer jsme doputovali za destiveho dne na samy "konec sveta" do ushuaia. dnes je krasne polojasno, hned nad morem se vypinaji cerstve zasbezene hory... parada... i kdyz lisky dobrou noc na ulici nedavaji (spis turisti), snad ale bobri na treku, kam vyrazime jeste dnes odpoledne, ano. minuly tyden jsme si uzivali neuveritelne letniho pocasi v toreskach, prvni 3 dny na "velkym okruhu" jsme si pripadali jak na treku nekde na kanarech, asi tak 25 C, zadny mrak... pak "nastesti" zacalo to klasicke patagonske stridani prehanek a slunicka, takze uz jsme si zacali pripadat jako v patagonii. no a jeden den nam proprsel komplet, tak jsme si aspon odpocinuli ve stanu a pokecali se skupinou z vtouru, kteri byli ve stejnym kempu a jsou nam tak trosku se svym programem v patach, jen maji par dnu ztratu a min dnu pred sebou. "velky okruh" v toreskach je super - jednak nam vyslo pocasi, pak tam taky nejsou moc lidi a vyhledy a panoramata jsou za kazdou zatackou jiny. dnes dopoledne jsme resili jak se zase dostanem z ushuaia, protoze to neni zrovna lehky.. letadla plny, busy se vlecou pres pul sveta.. nakonec jedem zpet do natales a pak lodickou na sever do p. montt takze od ctvrtka do pondeli z nas budou namornici plavici se fjordama a snad nezvracejici pres palubu... :-) toz tak pro dnesek, mejte se

  • vloženo: 17.1.
    mame za sebou prave FR (fitz roy), kde jsme meli 4 dny nadhernyho pocasi, jen jednu noc drsny dest, jinak pohoda - modra obloha, pred ni kopce, jeden vyslap na cerro electrico s dalsimi netypickymi pohledy na FR a cerro torre, opet s neskutecnou oblohou bez mracku... dnes jsme byli kouknout z calafate na ledovec perito moreno a zitra jedem dale na jih do chile, puerto natales a pak tak na tyden do chilskeho parku tores del paine. vcera jsme se byli dobre najist v snez co muzes a uzivame si po vlockovem treku opet trochu civilizace - a uz se tesime az z te civilizace zase vypadneme do prirody :-)

  • vloženo: 10.1.
    tak jsme v puerto madryn a za chvili vyrazime dal na jih do rio gallegos a pak uvidime podle busu jestli dal do calafate nebo ushuaia.. vcera jsme byli koukat na lvouny, tulene, tucnaky a podobnou havet v rezervaci - pujcili jsme si na to auto, ktery behem dne na polnackach zmenilo barvu z cervene na sedou. je tady vedro ale more studeny, spaleni ale jsme uz z druhyho dne ve viedme. argentinci jsou ochotni a spanelsky mluvit musime bo anglictinu moc nezvladaji

  • vloženo: 5.1.
    Zdravime z BA, coz pro nejakou dobu nebude Bike Adventure, ale Buenos Aires. Je tu 25 C a polojasno, takze se nastesti hned neupeceme. Za chvili prileti zbytek vypravy a vyrazime dale... adios..

  • vloženo: 2.1.
    zatím jsme ještě doma, ale nebude to už dlouho trvat.. :-)




     Vaše poznámky k článku:

    Stepi stepi@email.cz
    Tak decka, co je noveho v Bariloche???

    2006-02-14 17:40:08
    Stepi stepi@email.cz
    Toz Vas zdravime do dalek z Horske Kvildy. Je tady klasicke sumavske pocasi - komplet azurro a odpoledne kolem nuly (v noci -10st.C), stejna je i predpoved na cely tyden... Stop habakuk, tak se snad neutocime. P.S. Davide, do 15.2. bezi prihlasky na akci roku - JUKOLU, pocitame s Tebou, tak se koukej prihlasit!!! Mejte moc fajn a opatrujte se. P.P.S. My ty Vase zpravy samosebou cteme, akorat jsme lini psat.
    2006-01-28 19:52:17